قصيدة البُردة

الكواكب الدرية في مدح خير البرية — الإمام شرف الدين البوصيري (ت 696هـ)

أشهر قصائد المديح النبوي على الإطلاق، نظمها الإمام البوصيري رحمه الله بعد أن أصابه الفالج، فرأى النبي ﷺ في المنام يمسح على وجهه ويلقي عليه بردته، فقام وقد شُفي. سارت بها الركبان وشُرحت مئات الشروح وتُرجمت إلى لغات العالم.

Kasída al-Burda — Imám Šaraf ad-Dín al-Búsírí

Nejznámější báseň prorocké chvály, jaká kdy byla složena. Napsal ji imám al-Búsírí, kéž se nad ním Alláh smiluje. Složil ji poté, co byl postižen paralýzou, a to po snu, ve kterém viděl Proroka ﷺ, jak mu hladí tvář a pokládá na něj svůj plášť, načež se probudil zcela uzdraven. Tato báseň se od té doby rozšířila do dalekého světa, inspirovala stovky komentářů a byla přeložena do mnoha světových jazyků.

أمِنْ تذَكُّرِ جيرانٍ بذي سلمِ
مزجتَ دمعاً جرى من مقلةٍ بدمِ

Je to snad vzpomínka na sousedy z Dhí Salam, jež smísila slzy tvých očí s krví?

أمْ هبَّتِ الريحُ من تلقاءِ كاظمةٍ
وأوْمَضَ البَرْقُ في الظلْماءِ مِنْ إضَمِ

Nebo snad vítr zavál od Kázimy a blesk zableskl v hluboké temnotě z Idhamu?

فما لعينيكَ إن قلتَ اكففا هَمَتا
ومَا لِقَلْبِك إنْ قُلْتَ اسْتَفِقْ يَهِمِ

Co je s tvýma očima, že se řinou, když jim přikážeš přestat, a co je s tvým srdcem, že touží, když mu velíš probudit se?

أَيَحْسَبُ الصَّبُّ أنَّ الحُبَّ مُنْكتِمٌ
ما بَيْنَ مُنْسَجِم منهُ ومضطَرِمِ

Opravdu se zamilovaný domnívá, že láska může být skryta, když z něj proudí slzy a uvnitř ho spaluje oheň?

لولاَ الهَوَى لَمْ تُرِقْ دَمْعاً عَلَى طَلَلٍ
ولا أرقتَ لذكرِ البانِ والعَلمِ

Nebýt lásky, neproléval bys slzy nad pustými zříceninami, ani bys nezůstal bezesný při zmínce o stromu Ban či horském štítu.

فكيفَ تُنْكِرُ حُبَّا بعدَ ما شَهِدَتْ
بهِ عليكَ عدولُ الدَّمْعِ والسَّقَم

Jak pak můžeš popírat lásku, když proti tobě svědčí spravedliví svědkové tvých slz a tvé nemoci?

وَأثْبَتَ الوجْدُ خَطَّيْ عَبْرَةٍ وضَنًى
مِثْلَ البَهارِ عَلَى خَدَّيْكَ والعَنَمِ

A vášeň vryla na tvé tváře dvě stopy slz a vyhublosti, podobné žlutému květu Bahar a červeným bobulím Anam.

نعمْ سرى طيفُ من أهوى فأرقني
والحُبُّ يَعْتَرِضُ اللَّذاتِ بالأَلَمِ

Vskutku, přízrak mé milované mě navštívil v noci a připravil mě o spánek, neboť láska vždy vkládá bolest mezi všechna potěšení.

يا لائِمِي في الهَوَى العُذْرِيِّ مَعْذِرَةً
منِّي إليكَ ولو أنصفتَ لم تلُمِ

Ó ty, kdo mě káráš za mou cudnou lásku, nabízím ti svou omluvu, ačkoliv kdybys byl skutečně spravedlivý, nenašel bys chybu.

عَدَتْكَ حالِيَ لا سِرِّي بمُسْتَتِرٍ
عن الوُشاةِ ولادائي بمنحسمِ

Můj stav se ti zjevil; mé tajemství není skryto před pomlouvači, ani má nemoc není vyléčitelná.

مَحَّضَتْنِي النُّصْحَ لكِنْ لَسْتُ أَسْمَعُهُ
إنَّ المُحِبَّ عَن العُذَّالِ في صَمَمِ

Nabídl jsi mi upřímnou radu, přesto ji neslyším, neboť milenec je skutečně hluchý k slovům svých kritiků.

إني اتهمتُ نصيحَ الشيبِ في عذلٍ
والشَّيْبُ أَبْعَدُ في نُصْحٍ عَنِ التُّهَم

Dokonce jsem pojal podezření k radě stáří, když mě káralo, ačkoliv stáří je ve svých radách nejdále od podezření.

فإنَّ أمَّارَتي بالسوءِ مااتعظتْ
من جهلها بنذيرِ الشيبِ والهرمِ

Neboť má duše, která podněcuje ke zlu, nebyla napomenuta, kvůli své nevědomosti o varování, jež přineslo stáří a sešlost.

ولا أَعَدَّتْ مِنَ الفِعْلِ الجَمِيلِ قِرَى
ضيفٍ المَّ برأسي غير محتشمِ

Ani nepřipravila žádnou pohostinnost dobrých skutků pro hosta stáří, který bez studu navštívil mou hlavu.

لو كنت أعلم أني ما أوقره
كتمت سرا بدا لي منه بالكتم

Kdybych věděl, že tohoto hosta neuctím, skryl bych tajemství jeho příchodu, které se mi zjevilo.

من لي بِرَدِّ جماحٍ من غوايتها
كما يُرَدُّ جماحُ الخيلِ باللجمِ

Kdo mi pomůže zkrotit jeho divokost a klam, tak jako se krotí divokost koní uzdou?

فلا تَرُمْ بالمعاصِي كَسْرَ شَهْوَتِها
إنَّ الطعامَ يُقَوِّي شهوةَ النهمِ

Proto se nesnaž zlomit jeho touhy hříchy, neboť jídlo jen posiluje chuť nenasytného.

والنفسُ كالطفلِ إن تهملهُ شَبَّ على
حُبِّ الرَّضاعِ وإنْ تَفْطِمْهُ يَنْفَطِم

A duše je jako dítě: zanedbáš-li ji, vyroste s láskou k sání, ale odstavíš-li ji, bude odstavena.

فاصرفْ هواها وحاذرْ أنْ تُوَلِّيَهُ
إنَّ الهوى ما تولَّى يُصمِ أوْ يَصمِ

Proto odvrať její touhy a střež se jí dát moc, neboť touha, jakmile získá moc, buď ohluší, nebo zničí.

وَراعِها وهيَ في الأعمالِ سائِمةٌ
وإنْ هِيَ اسْتَحْلَتِ المَرْعَى فلا تُسِم

A pečuj o ni, zatímco se volně pase ve skutcích, ale pokud shledá pastvu sladkou, nedovol jí pást se dál.

كَمْ حَسَّنَتْ لَذَّةٍ لِلْمَرءِ قاتِلَةً
من حيثُ لم يدرِ أنَّ السُّمَّ في الدَّسَمِ

Kolikrát se smrtící potěšení ozdobilo pro člověka, který nevěděl, že jed se skrývá v jeho vábivosti.

وَاخْشَ الدَّسائِسَ مِن جُوعٍ وَمِنْ شِبَع
فَرُبَّ مَخْمَصَةٍ شَرٌّ مِنَ التُّخَمِ

Střež se záludných nebezpečí číhajících v hladu i sytosti, neboť často jsou útrapy strádání horší než ty z přejídání.

واسْتَفْرِغ الدَّمْعَ مِنْ عَيْنٍ قد امْتَلأتْ
مِنَ المَحارِمِ وَالْزَمْ حِمْيَةَ النَّدَمِ

Nechť hojně proudí slzy z oka, které hledělo na zakázané věci, a pevně dodržuj zdrženlivost zrozenou z upřímné lítosti.

وخالفِ النفسَّ والشيطانَ واعصهما
وإنْ هُما مَحَّضاكَ النُّصحَ فاتهم

Postav se svému nižšímu já a Satanovi, neposlouchej je oba, a i když ti nabídnou zdánlivě upřímnou radu, pohlížej na ni s podezřením.

وَلا تُطِعْ منهما خَصْماً وَلا حَكمَاً
فأنْتَ تَعْرِفُ كيْدَ الخَصْمِ والحَكمِ

Neposlouchej ani jednoho z nich, ani jako protivníka, ani jako soudce, neboť jsi si dobře vědom lstivosti jak odpůrce, tak arbitra.

أسْتَغْفِرُ الله مِنْ قَوْلٍ بِلاَ عَمَلٍ
لقد نسبتُ به نسلاً لذي عقمِ

Prosím Alláha o odpuštění za slova bez skutků, neboť tak jsem připsal potomstvo tomu, kdo je neplodný.

أمرتكَ الخيرَ لكنْ ماائتمرتُ بهِ
وما استقمتُ فماقولي لك استقمِ

Přikázal jsem ti konat dobro, přesto jsem nedbal své vlastní rady, ani jsem nezůstal pevný, jak ti tedy mohu přikázat, abys byl spravedlivý?

ولا تَزَوَّدْتُ قبلَ المَوْتِ نافِلةً
ولَمْ أُصَلِّ سِوَى فَرْضٍ ولَمْ أَصُمِ

Nenashromáždil jsem žádné nadbytečné zásoby před smrtí, ani jsem nevykonal žádné modlitby nad rámec povinných, ani jsem se nepostil.

ظلمتُ سُنَّةَ منْ أحيا الظلامَ إلى
أنِ اشْتَكَتْ قَدَماهُ الضُّرَّ مِنْ وَرَم

Ublížil jsem praxi toho ﷺ, kdo udržoval noci živé v uctívání, dokud si jeho nohy nestěžovaly na bolest z otoku.

وشدَّ مِنْ سَغَبٍ أحشاءهُ وَطَوَى
تحتَ الحجارةِ كشحاً مترفَ الأدمِ

A on ﷺ si stáhl útroby hladem, a pod kameny si ﷺ ovázal bok jemné kůže, zvyklé na pohodlí.

وراودتهُ الجبالُ الُشُّمُّ من ذهبٍ
عن نفسهِ فأراها أيما شممِ

Tyčící se zlaté hory ho ﷺ pokoušely ohledně jeho duše, přesto jim ﷺ ukázal nejvyšší šlechetnost a pohrdání světskými bohatstvími.

وأكَّدَتْ زُهْدَهُ فيها ضرورتهُ
إنَّ الضرورةَ لاتعدو على العصمِ

Jeho samotná potřeba potvrdila jeho asketismus vůči nim, neboť skutečná nutnost nepřemůže ty, kteří jsou božsky chráněni.

وَكَيفَ تَدْعُو إلَى الدُّنيا ضَرُورَةُ مَنْ
لولاهُ لم تخرجِ الدنيا من العدمِ

A jak by ho ﷺ mohla nutnost kdy přimět k tomuto světu, bez něhož by svět sám nevzešel z nebytí?

محمدٌ سيدُّ الكونينِ والثَّقَلَيْنِ
والفريقينِ من عُربٍ ومن عجمِ

Muhammad ﷺ je pánem obou světů, džinů i lidstva, a obou národů, Arabů i nearabů.

نبينَّا الآمرُ الناهي فلا أحدٌ
أبَرَّ في قَوْلِ «لا» مِنْهُ وَلا «نَعَمِ»

Náš Prorok ﷺ je ten, kdo přikazuje a zakazuje, a nikdo není pravdivější ve svých prohlášeních „ne“ nebo „ano“ než on ﷺ.

هُوَ الحَبيبُ الذي تُرْجَى شَفَاعَتُهُ
لِكلِّ هَوْلٍ مِنَ الأهوالِ مُقْتَحَمِ

On ﷺ je milovaný, jehož přímluva je hledána pro každý děs mezi strašlivými pohromami, kterým je třeba čelit.

دعا إلى اللهِ فالمستمسكونَ بهِ
مستمسكونَ بحبلٍ غيرِ منفصمِ

On ﷺ volal k Alláhovi, a ti, kdo se ho ﷺ pevně drží, se skutečně drží nepřetržitelného lana.

فاقَ النبيينَ في خلْقٍ وفي خُلُقٍ
ولمْ يدانوهُ في علمٍ ولا كَرَمِ

On ﷺ předčil všechny proroky jak ve fyzickém stvoření, tak v ušlechtilém charakteru, a nikdo se nemohl přiblížit jeho ﷺ vznešenosti ve vědění ani v štědrosti.

وكلهمْ من رسول اللهِ ملتمسٌ
غَرْفاً مِنَ البَحْرِ أوْ رَشْفاً مِنَ الدِّيَمِ

A všichni z nich, proroci, hledali u Posla Alláha ﷺ pouhou naběračku z jeho oceánu nebo doušek z jeho hojných dešťů.

وواقفونَ لديهِ عندَ حَدِّهمِ
من نقطةِ العلمِ أومنْ شكلةِ الحكمِ

A stojí před ním ﷺ na své určené hranici, čerpajíce od něj ﷺ jen tečku vědění nebo jedinou diakritickou značku moudrosti.

فهْوَ الذي تَمَّ معناهُ وصُورَتُه
ثمَّ اصطفاهُ حبيباً بارىءُ النَّسمِ

On ﷺ je ten, jehož podstata i podoba byly zdokonaleny, a jehož Stvořitel duší si pak vyvolil za Svého milovaného.

مُنَّزَّهٌ عن شريكٍ في محاسنهِ
فَجَوْهَرُ الحُسْنِ فيهِ غيرُ مُنْقَسِمَ

On ﷺ je očištěn od jakéhokoli společníka ve svých ctnostech, neboť samotná podstata krásy v něm je nedělitelná.

دَعْ ما ادَّعَتْهُ النَّصارَى في نَبيِّهِمِ
وَاحكُمْ بما شِئْتَ مَدْحاً فيهِ واحْتَكِمِ

Ponech stranou, co křesťané tvrdili o svém prorokovi, a pak suď, jakkoli si přeješ, v jeho chvále, a buď ve svém soudu rozhodný.

وانْسُبْ إلى ذاتِهِ ما شِئْتَ مِنْ شَرَفٍ
وَانْسُبْ إلى قَدْرِهِ ما شِئْتَ منْ عِظَمِ

Připisuj jeho bytosti ﷺ jakoukoli čest si přeješ, a jeho postavení přisuzuj jakoukoli velikost si žádáš.

فإن فضلَ رسولِ اللهِ ليسَ لهُ
حَدٌّ فيُعْرِبَ عنه ناطِقٌ بفَمِ

Neboť vznešenost Posla Alláha ﷺ nemá hranic, které by mohl mluvčí vyjádřit ústy.

لو ناسبتْ قدرهُ آياتهُ عظماً
أحيا اسمهُ حينَ يُدعى دارسَ الرِّممِ

Kdyby jeho zázraky odpovídaly jeho nesmírnému postavení, jeho samotné jméno, když je vzýváno, by oživilo ztrouchnivělé kosti.

لَمْ يَمْتَحِنَّا بما تعْمل العُقولُ بِهِ
حِرْصاً علينا فلمْ ولَمْ نَهَمِ

Z ohleduplnosti k nám nás ﷺ nezkoušel záležitostmi, které mysl těžko chápe, takže jsme nebyli ani zmateni, ani zaskočeni.

أعيا الورى فهمُ معانهُ فليس يُرى
في القُرْبِ والبعدِ فيهِ غير منفحِمِ

Pochopení jeho významů vyčerpalo veškeré stvoření, takže nikdo, ať už zblízka či zdálky, není viděn, aniž by byl přemožen jeho podstatou.

كالشمسِ تظهرُ للعينينِ من بُعُدٍ
صَغِيرَةٍ وَتُكِلُّ الطَّرْفَ مِنْ أممٍ

On ﷺ je jako slunce, které se očím zdá z dálky malé, avšak zblízka unavuje pohled.

وكيفَ يُدْرِكُ في الدُّنْيَا حَقِيقَتَهُ
قومٌ نيامٌ تسلَّوا عنهُ بالحُلُمِ

A jak mohou lidé, kteří spí, rozptýleni od něj ﷺ sny, kdykoli pochopit jeho pravou skutečnost v tomto světě?

فمبلغُ العلمِ فيهِ أنهُ بشرٌ
وأنهُ خيرُ خلقِ اللهِ كلهمِ

Nejzazší rozsah poznání o něm ﷺ je, že je lidskou bytostí a že je nejlepším ze všeho stvoření Alláha.

وَكلُّ آيِ أَتَى الرُّسْلُ الكِرامُ بها
فإنما اتَّصلتْ من نورهِ بهمِ

A každé znamení, které vznešení poslové přinesli, bylo ve skutečnosti s nimi spojeno skrze jeho světlo ﷺ.

فإنهُ شمسٌ فضلٍ همْ كواكبها
يُظْهِرْنَ أَنْوارَها للناسِ في الظُلَم

Neboť on ﷺ je sluncem dokonalosti a oni jsou jeho hvězdami, které zjevují své světlo lidem uprostřed temnoty.

أكرمْ بخلقِ نبيٍّ زانهُ خُلُقٌ
بالحُسْنِ مُشْتَمِلٍ بالبِشْرِ مُتَّسِمِ

Jak vznešené je stvoření Proroka ﷺ, ozdobeného takovým charakterem, zahrnujícím veškerou krásu a poznamenaného radostností!

كالزَّهرِ في تَرَفٍ والبَدْرِ في شَرَفٍ
والبَحْر في كَرَمٍ والدهْرِ في هِمَمِ

On ﷺ je jako květina v něžnosti, úplněk v cti, moře v štědrosti a samotný čas ve vysokém odhodlání.

كأنهُ وهو فردٌ من جلالتهِ
في عَسْكَرٍ حينَ تَلْقاهُ وفي حَشَمِ

Jako by on ﷺ, ačkoliv sám, díky své majestátnosti, vypadal, že je uprostřed armády a družiny, když se s ním člověk setká.

كَأَنَّما اللُّؤْلُؤُ المَكْنونُ في صَدَفِ
من معدني منطقٍ منهُ ومبتسمِ

Je to, jako by skrytá perla ve své lastuře vyzařovala ze dvou dolů jeho řeči ﷺ a jeho úsměvu.

لا طِيبَ يَعْدِلُ تُرْباً ضَمَّ أَعْظُمَهُ
طُوبَى لِمُنْتَشِقٍ منهُ ومُلْتَئِم

Žádná vůně se nevyrovná prachu, který objal jeho kosti ﷺ; požehnán je ten, kdo z něj vdechne a přilne k němu.

أبان مولدهُ عن طيبِ عُنصرهِ
يا طِيبَ مُبْتَدَإٍ منه ومُخْتَتَمِ

Jeho narození ﷺ odhalilo čistotu jeho podstaty; ó, jak čistý je jeho počátek i jeho konec!

يومٌ تفرَّسَ فيهِ الفرسُ أنهمُ
قد أنذروا بحلولِ البؤسِ والنقمِ

Byl to den, kdy Peršané předvídali, že byli varováni před příchodem bídy a pomsty.

وباتَ إيوانُ كسرى وهو منصدعٌ
كشملِ أصحابِ كسرى غيرَ ملتئمِ

Íván Chosroův strávil tu noc popraskaný a rozbitý, podobně jako rozptýlené shromáždění jeho společníků, nikdy se již nesjednotivší.

والنَّارُ خامِدَةُ الأنفاس مِنْ أَسَفٍ
عليه والنَّهرُ ساهي العين من سدمِ

Posvátný oheň, jakoby s povzdechem zármutku, zhasl nad ním, zatímco řeka, s očima otupělýma žalem, jako by vyschla.

وساء ساوة أن غاضتْ بحيرتها
ورُدَّ واردها بالغيظِ حين ظمىَ

Sávu trápilo, že její jezero vyschlo, a ti, kdo přišli pít, byli s hněvem odvráceni, když žíznili.

كأنَّ بالنارِ مابالماء من بللٍ
حُزْناً وبالماءِ ما بالنَّارِ من ضرمِ

Bylo to, jako by oheň ve svém zármutku měl vlhkost vody, a voda ve svém žalu držela spalující žár ohně.

والجنُّ تهتفُ والأنوار ساطعةٌ
والحَقُّ يَظْهَرُ مِنْ مَعْنىً ومِنْ كَلِم

Džinové křičeli a zářivá světla se rozlévala, neboť Pravda se začala projevovat skrze svůj hluboký smysl i svá vyslovená slova.

عَموُا وصمُّوا فإعلانُ البشائرِ لمْ
تُسْمَعْ وَبارِقَةُ الإِنْذارِ لَمْ تُشَم

Přesto byli slepí a hluší, takže oznámení radostných zpráv zůstalo neslyšeno a blikající varování nebylo postřehnuto.

مِنْ بَعْدِ ما أَخْبَرَ الأقْوامَ كاهِنُهُمْ
بأَنَّ دينَهُمُ المُعْوَجَّ لَمْ يَقُمِ

To bylo poté, co jejich vlastní věštci oznámili lidem, že jejich pokřivené náboženství již nebude trvat.

وبعدَ ما عاينوا في الأفقِ من شُهُبٍ
منقضةٍ وفقَ مافي الأرضِ من صنمِ

A poté, co na obzoru spatřili padající hvězdy, které padaly v souladu s modlami, jež byly svrženy na Zemi.

حتى غدا عن طريقِ الوحيِ مُنهزمٌ
من الشياطينِ يقفو إثرَ منهزمِ

Dokud z cesty božského zjevení nebyli ďáblové zcela poraženi, jeden prchající za druhým.

كأَنُهُمْ هَرَباً أبطالُ أَبْرَهَةٍ
أوْ عَسْكَرٌ بالحَصَى مِنْ رَاحَتَيْهِ رُمِي

Ve svém útěku byli jako hrdinové Abrahovi, nebo armáda zasypaná oblázky z jeho ﷺ dlaní.

نَبْذاً بهِ بَعْدَ تَسْبِيحِ بِبَطْنِهما
نَبْذَ المُسَبِّحِ مِنْ أحشاءِ مُلْتَقِمِ

Byli vyvrženi, poté co oslavovali Boha v jeho ﷺ dlaních, stejně jako byl oslavovatel vyvržen z útrob polykače.

جاءتْ لدَعْوَتِهِ الأشجارُ ساجِدَةً
تَمْشِي إليهِ عَلَى ساقٍ بِلا قَدَمِ

Stromy přišly na jeho ﷺ volání, klaněly se, kráčely k němu na svých kmenech bez nohou.

كأنَّما سَطَرَتْ سَطْراً لِمَا كَتَبَتْ
فروعها من بديعِ الخطِّ في اللقمِ

Bylo to, jako by jejich větve vepsaly na zem řádek nádherné kaligrafie, značící jejich cestu.

مثلَ الغمامةِ أنىَسارَ سائرةٌ
تقيهِ حرَّ وطيسٍ للهجيرِ حمي

Jako oblak se pohyboval, kamkoli on ﷺ kráčel, chránil ho před intenzivním žárem spalujícího poledního slunce.

أقسمتُ بالقمرِ المنشقِّ إنَّ لهُ
مِنْ قَلْبِهِ نِسْبَةً مَبْرُورَةَ القَسَمِ

Přísahám na rozdělený měsíc, neboť má vztah k jeho ﷺ srdci, přísahu skutečně splněnou.

ومَا حَوَى الغارُ مِنْ خَيْرٍ ومَنْ كَرَم
وكلُّ طرفٍ من الكفارِ عنه عمي

A jaké dobro a štědrost jeskyně obsahovala, přesto každé oko nevěřících bylo k tomu slepé.

فالصدقُ في الغارِ والصديقُ لم يرِما
وَهُمْ يقولونَ ما بالغارِ مِنْ أَرمِ

Pravda ﷺ a Pravdomluvný (Abú Bakr) zůstali pevní v jeskyni, zatímco nevěřící prohlašovali, že uvnitř jejích hranic nikdo není.

ظَنُّوا الحَمامَ وظَنُّو العَنْكَبُوتَ على
خيْرِ البَرِيَّةِ لَمْ تَنْسُجْ ولمْ تَحُم

Mysleli si, že holubi a pavouk, nad nejlepším ze stvoření, ani netkali, ani se nevznášeli, aby ho chránili.

وقايةُ اللهِ أغنتْ عن مضاعفةٍ
من الدروعِ وعن عالٍ من الأطمِ

Ochrana Alláha postačila, čímž učinila zbytečnými jakékoli zdvojené štíty nebo vysoké pevnosti.

ما سامني الدهرُ ضيماً واستجرتُ بهِ
إلاَّ استلمتُ الندى من خيرِ مُستلمِ

Nikdy mi čas nezpůsobil útrapy a já jsem u něj ﷺ nehledal útočiště, aniž bych obdržel štědrost od nejlepšího z těch, u nichž se hledá útočiště.

لاتنكرُ الوحيَ من رؤياهُ إنَّ لهُ
قَلْباً إذا نامَتِ العَيْنانِ لَمْ يَنمِ

Nepopírej zjevení, jež přišlo skrze jeho ﷺ vize, neboť měl srdce, které bdělo, i když jeho oči spaly.

وذاكَ حينَ بُلوغٍ مِنْ نُبُوَّتِهِ
فليسَ يُنْكَرُ فيهِ حالُ مُحْتَلِمِ

To se stalo na samém úsvitu jeho ﷺ proroctví, takže stav snícího (v pozemském smyslu) nelze jeho vizím přisuzovat.

تَبَارَكَ الله ما وحْيٌ بمُكْتَسَبٍ
وَلا نَبِيٌّ عَلَى غَيْبٍ بِمُتَّهَمِ

Požehnán buď Alláh, neboť zjevení není něco, co by se získalo úsilím, ani prorok nikdy nemůže být podezírán z nepravdy ohledně neviditelného.

كَمْ أبْرَأَتْ وَصِبا باللَّمْسِ راحَتهُ
وأَطْلَقَتْ أرِباً مِنْ رِبْقَةِ اللَّمَمِ

Kolik nemocných uzdravila jeho ﷺ požehnaná dlaň pouhým dotykem a kolik šílených osvobodila z jejich pout.

وأحْيَتِ السنَةَ الشَّهْبَاءَ دَعْوَتُهُ
حتى حَكَتْ غُرَّةً في الأَعْصُرِ الدُّهُمِ

Jeho ﷺ prosba oživila neplodný, suchem postižený rok, až zářil jako jasná bílá záře uprostřed nejtemnějších věků.

بعارضٍ جادَ أو خلتَ البطاحَ بها
سيبٌ من اليَمِّ أو سيلٌ من العرمِ

S velkorysým mrakem byly údolí tak zaplavena, že by si člověk mohl myslet, že jsou naplněna přívalem z moře nebo proudem z přehrady Al-Arem.

دعني ووصفي آياتٍ له ظهرتْ
ظهورَ نارِ القرى ليلاً على علمِ

Dovolte mi popsat zjevná znamení, která se mu ﷺ zjevila, zářící jako vesnické ohně viděné v noci na vrcholku hory.

فالدرُّ يزدادُ حُسناً وهو منتظمٌ
وليسَ ينقصُ قدراً غير منتظمِ

Neboť perly získávají na kráse, když jsou navlečeny, přesto jejich vnitřní hodnota neklesá, když jsou rozvázány.

فما تَطاوَلُ آمالُ المَدِيحِ إلى
ما فيهِ مِنْ كَرَمِ الأَخْلاَقِ والشِّيَمِ

Takže touhy chvály nedosahují plného rozsahu jeho ﷺ ušlechtilého charakteru a vznešených povah.

آياتُ حقٍّ من الرحمنِ محدثةٌ
قَدِيمَةٌ صِفَةُ المَوْصوفِ بالقِدَم

To jsou znamení pravdy od Nejmilostivějšího, nově zjevená, přesto ztělesňují prastarý atribut Toho, jenž je popsán jako Věčný.

لم تقترنْ بزمانٍ وهي تخبرنا
عَن المعادِ وعَنْ عادٍ وعَنْ إرَمِ

Nejsou vázány žádným konkrétním časem, přesto nás informují o Posledním dni a o starověkých národech 'Ad a Iram.

دامَتْ لَدَيْنا فَفاقَتْ كلَّ مُعْجِزَةٍ
مِنَ النَّبِيِّينَ إذْ جاءتْ ولَمْ تَدُمِ

Vydržely s námi, čímž překonaly každý zázrak předchozích proroků, které se objevily, ale nevydržely.

مُحَكَّماتٌ فما تبقينَ من شبهٍ
لذي شقاقٍ وما تبغينَ من حكمِ

Jsou rozhodné a jasné, nenechávají žádný prostor pro pochybnosti žádnému odpůrci, ani nevyžadují žádný další soud.

ما حُورِبَتْ قَطُّ إلاَّ عادَ مِنْ حَرَبٍ
أَعْدَى الأعادي إليها مُلقِيَ السَّلَمِ

Nikdy se proti nim ﷺ (nebo jeho poselství/Koránu) nebojovalo, aniž by se nejnepřátelštější z nepřátel nevrátili z bitvy, podrobujíce se v míru.

رَدَّتْ بلاغَتُها دَعْوى مُعارِضِها
ردَّ الغيور يدَ الجاني عن الحُرمِ

Jeho ﷺ výmluvnost odrazila tvrzení jeho odpůrců, stejně jako horlivý ochránce odvrací ruku agresora od posvátného.

لها مَعانٍ كَمَوْجِ البَحْر في مَدَدٍ
وفَوْقَ جَوْهَرِهِ فِي الحُسْنِ والقِيَمِ

Jeho ﷺ významy jsou tak rozsáhlé jako vlny moře, přesto přesahují krásu a hodnotu jeho samotné podstaty.

فما تُعَدُّ وَلا تُحْصَى عَجَائبُها
ولا تُسامُ عَلَى الإكثارِ بالسَّأَمِ

Jeho ﷺ zázraky nelze spočítat ani vyjmenovat, ani se nikdy nestane únavným navzdory časté recitaci.

قرَّتْ بها عينُ قاريها فقلت له
لقد ظفِرتَ بِحَبْلِ الله فاعْتَصِمِ

Oko jeho recitátora v něm nachází útěchu, a tak jsem mu řekl: „Skutečně jsi uchopil Alláhovo lano, tak se ho pevně drž.“

إنْ تَتْلُها خِيفَةً مِنْ حَرِّ نارِ لَظَى
أطْفَأْتَ نارَ لَظَى مِنْ وِرْدِها الشَّبمِ

Pokud ho recituješ ze strachu z pálivého žáru Pekla, uhasíš plameny Pekla jeho chladivou recitací.

كأنها الحوضُ تبيضُّ الوجوه به
مِنَ العُصاةِ وقد جاءُوهُ كَالحُمَمِ

Je to, jako by to byla (Prorokova ﷺ) studna Kawthar, jejímž prostřednictvím se tváře hříšníků, kteří k ní přistoupili jako zčernalé uhlí, stávají zářivými.

وَكالصِّراطِ وكالمِيزانِ مَعدِلَةً
فالقِسْطُ مِنْ غَيرها في الناس لَمْ يَقُمِ

Jeho spravedlnost je jako Přímá cesta a Váhy ve své spravedlnosti, neboť bez ní by se spravedlnost mezi lidmi neustavila.

لا تعْجَبَنْ لِحَسُودٍ راحَ يُنكِرُها
تَجاهُلاً وهْوَ عَينُ الحاذِقِ الفَهِمِ

Nediv se závistivci, který popírá tyto ctnosti z předstírané nevědomosti, ačkoliv je sám podstatou bystrého a moudrého.

قد تنكرُ العينُ ضوء الشمسِ من رمدٍ
ويُنْكِرُ الفَمُّ طَعْمَ الماء منْ سَقَم

Vskutku, oko může popírat sluneční záři kvůli nemoci a ústa mohou odmítat chuť vody kvůli nemoci.

ياخيرَ من يَمَّمَ لعافونَ ساحتَهُ
سَعْياً وفَوْقَ مُتُونِ الأَيْنُقِ الرُّسُمِ

Ó nejlepší z těch, k jejichž posvátnému okrsku putovali hledači hojnosti, ať už pěšky nebo na hřbetech rychlých, označených velbloudic.

وَمَنْ هُو الآيَةُ الكُبْرَى لِمُعْتَبِرٍ
وَمَنْ هُوَ النِّعْمَةُ العُظْمَى لِمُغْتَنِمِ

A kdo je největším znamením pro toho, kdo přemýšlí, a kdo je nejvelkolepějším požehnáním pro toho, kdo se snaží získat.

سريتَ من حرمٍ ليلاً إلى حرمِ
كما سرى البدرُ في داجٍ من الظلمِ

Putoval jsi v noci z jedné posvátné svatyně do druhé, stejně jako úplněk prochází nejhlubší temnotou.

وَبِتَّ تَرْقَى إلَى أنْ نِلْتَ مَنْزِلَةً
من قابِ قوسينِ لم تدركْ ولم ترمِ

A pokračoval jsi v nočním vzestupu, dokud jsi nedosáhl postavení „dvou délek luku“ nebo blíže, výšky, které nikdo jiný nedosáhl ani po ní netoužil.

وقدَّمتكَ جميعُ الأنبياءِ بها
والرُّسْلِ تَقْدِيمَ مَخْدُومٍ عَلَى خَدَم

A všichni Proroci a Poslové tě v tomto vzestupu předcházeli, přednost udělená pánovi nad jeho služebníky.

وأنتَ تخترق السبعَ الطِّباقَ بهمْ
في مَوْكِبٍ كنْتَ فيهِ صاحِبَ العَلَمِ

A pronikl jsi s nimi sedmi vrstvenými nebesy, ve vznešeném průvodu, kde jsi byl nositelem praporu.

حتى إذا لَمْ تَدَعْ شَأْواً لمُسْتَبِقٍ
من الدنوِّ ولا مرقيً لمستنمِ

Dokud jsi nenechal žádnou touhu pro žádného soupeře v blízkosti, ani žádný vzestup pro toho, kdo se snaží vystoupat výše.

خفضتَ كلَّ مقامٍ بالإضافة إذ
نُودِيتَ بالرَّفْعِ مِثْلَ المُفْرَدِ العَلَم

Zmenšil jsi každé jiné postavení ve srovnání, když jsi byl povolán k tak vznešené hodnosti, jako jedinečný, význačný prapor.

كيما تفوزَ بوصلٍ أيِّ مستترٍ
عن العيونِ وسرٍّ أيِ مُكتتمِ

Abys dosáhl spojení, jakkoli zahaleného před všemi očima, a tajemství, jakkoli hluboce skrytého.

فَحُزْتَ كلَّ فَخَارٍ غيرَ مُشْتَرَكٍ
وجُزْتَ كلَّ مَقامٍ غيرَ مُزْدَحَمِ

Tak jsi získal veškerou slávu, která byla jedinečně tvá, a překročil jsi každé postavení, které zůstalo neobsazené.

وَجَلَّ مِقْدارُ ما وُلِّيتَ مِنْ رُتَبٍ
وعزَّ إدْراكُ ما أُولِيتَ مِنْ نِعَمِ

A velkolepá byla míra hodností, jimiž jsi byl pověřen, a nepochopitelná byla požehnání, která ti byla udělena.

بُشْرَى لَنا مَعْشَرَ الإسلامِ إنَّ لنا
من العنايةِ رُكناً غيرَمنهدمِ

Radostná zvěst pro nás, společenství islámu, neboť skutečně vlastníme, skrze božskou péči, nezničitelný pilíř.

لمَّا دعا الله داعينا لطاعتهِ
بأكرمِ الرُّسلِ كنَّا أكرمَ الأممِ

Když Alláh povolal našeho svolavatele (Proroka ﷺ) k Jeho poslušnosti, skrze nejšlechetnější z Poslů, stali jsme se nejctihodnějším z národů.

راعتْ قلوبَ العدا أنباءُ بعثتهِ
كَنَبْأَةٍ أَجْفَلَتْ غَفْلاً مِنَ الغَنَمِ

Zprávy o jeho poslání zasáhly nepřátelská srdce hrůzou, jako náhlý poplach, který vyděsí bezstarostné ovce.

ما زالَ يلقاهمُ في كلِّ معتركٍ
حتى حَكَوْا بالقَنا لَحْماً على وضَم

On ﷺ je nadále konfrontoval na každém bojišti, dokud se kopími nepodobali masu položenému na řeznickém špalku.

ودوا الفرار فكادوا يغبطونَ بهِ
أشلاءَ شالتْ مع العقبانِ والرَّخمِ

Toužili po útěku a téměř záviděli rozptýleným ostatkům, které byly unášeny orly a supy.

تمضي الليالي ولا يدرونَ عدتها
ما لَمْ تَكُنْ مِنْ ليالِي الأَشْهُرِ الحُرُمِ

Noci plynuly a oni neznali jejich počet, pokud nebyly mezi nocemi posvátných měsíců.

كأنَّما الدِّينُ ضَيْفٌ حَلَّ سَاحَتَهُمْ
بِكلِّ قَرْمٍ إلَى لحْمِ العِدا قَرِم

Bylo to, jako by se Náboženství samo, jako host, usadilo mezi nimi, doprovázeno každým mocným válečníkem, dychtivě toužícím po mase svých nepřátel.

يَجُرُّ بَحْرَ خَمِيسٍ فوقَ سابِحَةٍ
يرمي بموجٍ من الأبطالِ ملتطمِ

On ﷺ vede vpřed armádu podobnou moři, jedoucí na rychlých ořích, vrhající vlny střetávajících se hrdinů.

من كلِّ منتدبٍ لله محتسبٍ
يَسْطو بِمُسْتَأْصِلٍ لِلْكُفْرِ مُصطَلِم

Každý z nich je bojovník oddaný Bohu, hledající Jeho odměnu, který udeří zbraní, jež vykořeňuje a zcela ničí nevěru.

حتَّى غَدَتْ مِلَّةُ الإسلام وهْيَ بِهِمْ
مِنْ بَعْدِ غُرْبَتِها مَوْصُولَةَ الرَّحِم

Dokud se skrze jejich úsilí víra islámu, po období svého odcizení, pevně neustavila a nespojila pouty příbuznosti.

مكفولةً أبداً منهم بخيرٍ أبٍ
وخير بعلٍ فلم تيتم ولم تئمِ

Navždy jimi chráněna, jako nejlepším otcem a nejlepším manželem, nebyla ani osiřelá, ani nezůstala bez ochránce.

هُم الجِبالُ فَسَلْ عنهمْ مُصادِمَهُمْ
ماذا رأى مِنْهُمُ في كلِّ مُصطَدَم

Jsou jako hory, zeptej se tedy jejich protivníků, co od nich zažili v každém střetu bitvy.

وسل حُنيناً وسل بدراً وسلْ أُحُداً
فُصُولَ حَتْفٍ لهُمْ أدْهَى مِنَ الوَخَم

A zeptej se Hunajnu, a zeptej se Badru, a zeptej se Uhudu, neboť svědčí o kapitolách zkázy, které postihly jejich nepřátele, hroznějších než jakýkoli mor.

المصدري البيضَ حُمراً بعدَ ما وردت
من العدا كلَّ مُسْوَّدٍ من اللممِ

Jsou to ti, kdo zbarvili své bílé meče do ruda poté, co se střetli s každým tmavovlasým nepřítelem.

وَالكاتِبِينَ بِسُمْرِ الخَطِّ مَا تَرَكَتْ
أقلامهمْ حرفَ جسمٍ غبرَ منعجمِ

A jsou to písaři, kteří svými hnědými kopími psali takový rukopis, že jejich pera nenechala žádnou část těla neprobodnutou.

شاكي السِّلاحِ لهم سيمى تميزهمْ
والوردُ يمتازُ بالسيمى عن السلمِ

Těžce ozbrojeni, mají rozlišovací znak, stejně jako se růže odlišuje svými jedinečnými rysy od akácie.

تُهدى إليكَ رياحُ النصرِ نشرهمُ
فتحسبُ الزَّهرَ في الأكمامِ كلَّ كمي

Větry vítězství k tobě nesou jejich vůni, takže každého válečníka vnímáš jako rozkvetlý květ v jeho pouzdře.

كأنهمْ في ظهورِ الخيلِ نبتُ رُباً
مِنْ شِدَّةِ الحَزْمِ لاَ مِنْ شِدَّةِ الحُزُم

Na hřbetech svých koní se jeví pevně zakořenění jako rostliny na kopcích, díky svému neochvějnému odhodlání, nikoli jen síle svých sedel.

طارت قلوبُ العدا من بأسهمِ فرقاً
فما تُفَرِّقُ بين البهم والبُهمِ

Srdce jejich nepřátel prchala v hrůze před jejich mocí, tak zmatená, že nedokázala rozlišit mezi slabými a silnými.

ومن تكنْ برسول الله نصرتُه
إن تلقهُ الأُسدُ في آجامها تجمِ

A komu je dáno vítězství Poslem Božím ﷺ, toho, kdyby se s ním lvi setkali ve svých doupatech, by ztichli v úžasu.

ولن ترى من وليٍّ غير منتصرِ
بهِ ولا مِنْ عَدُوّ غَيْرَ مُنْقصمِ

A nikdy neuvidíš jeho ﷺ spojence, který by skrze něj nebyl vítězný, ani nepřítele, který by nebyl zcela poražen.

أحلَّ أمَّتَهُ في حرزِ ملَّتهِ
كاللَّيْثِ حَلَّ مَعَ الأشبال في أجَم

On ﷺ usadil svou komunitu bezpečně v útočišti své víry, stejně jako se lev usadí se svými lvíčaty v hustém houští.

كمْ جدَّلَتْ كلماتُ اللهِ من جدلٍ
فيهِ وكم خَصَمَ البُرْهانُ مِنْ خَصِمِ

Kolik sporů bylo urovnáno slovy Božími ohledně něj ﷺ, a kolik protivníků bylo přemoženo jasným důkazem!

كفاكَ بالعِلْمِ في الأُمِيِّ مُعْجِزَةً
في الجاهليةِ والتأديبِ في اليتمِ

Postačí ti jako zázrak vědění nalezené v negramotném Prorokovi ﷺ, uprostřed éry nevědomosti, a jeho dokonalá disciplína navzdory jeho sirotství.

خَدَمْتُهُ بِمَديحٍ أسْتَقِيلُ بِهِ
ذُنُوبَ عُمْرٍ مَضَى في الشِّعْرِ والخِدَم

Sloužil jsem mu ﷺ touto chválou, skrze niž hledám odpuštění za hříchy celého života stráveného poezií a službou druhým.

إذ قلداني ما تُخشى عواقبهُ
كَأنَّني بهما هَدْيٌ مِنَ النَّعَم

Neboť ony (poezie a služba) mě zatížily následky, jejichž výsledku se obávám, jako bych kvůli nim byl obětním zvířetem.

أطَعْتُ غَيَّ الصِّبَا في الحَالَتَيْنِ ومَا
حصلتُ إلاَّ على الآثامِ والندمِ

Podlehl jsem pošetilosti mládí v obou jeho fázích, a z toho jsem sklidil jen hříchy a výčitky.

فياخسارةَ نفسٍ في تجارتها
لم تشترِ الدِّينَ بالدنيا ولم تَسُمِ

Ó, jaká hluboká ztráta pro duši v jejím světském obchodě, neboť nekoupila víru za pomíjivý svět, ani za ni nenabídla.

وَمَنْ يَبِعْ آجِلاً منهُ بِعاجِلِهِ
يَبِنْ لهُ الغَبْنُ في بَيْعِ وَفي سَلَمِ

A kdokoli vymění svůj věčný posmrtný život za svůj prchavý světský zisk, tomu se hluboká ztráta stane zjevnou v každé transakci, ať už okamžité, či odložené.

إنْ آتِ ذَنْباً فما عَهْدِي بِمُنْتَقِضٍ
مِنَ النبيِّ وَلا حَبْلِي بِمُنْصَرِمِ

I kdybych spáchal hřích, má smlouva s Prorokem ﷺ zůstává neporušena, ani mé pouto s ním není nikdy přerušeno.

فإنَّ لي ذمةً منهُ بتسميتي
مُحمداً وَهُوَ الخَلْيقِ بالذِّمَمِ

Vskutku, držím od něj ﷺ slib ochrany díky tomu, že se jmenuji Muhammad, a on ﷺ je vskutku nejzasloužilejší na dodržování takových smluv.

إنْ لَمْ يَكُن في مَعادِي آخِذاً بِيَدِي
فضلاً وإلا فقلْ يازَلَّةَ القدمِ

Jestliže on ﷺ milostivě nevezme mou ruku v Den Návratu, pak vskutku, člověk by mohl naříkat: „Ó, jaké žalostné klopýtnutí!“

حاشاهُ أنْ يحرمَ الرَّاجي مكارمهُ
أو يرجعَ الجارُ منهُ غيرَ محترمِ

Daleko od něj ﷺ, aby odepřel své vznešené milosti tomu, kdo doufá, nebo aby se ten, kdo hledá jeho ochranu, vrátil bez cti.

ومنذُ ألزمتُ أفكاري مدائحهُ
وَجَدْتُهُ لِخَلاصِي خيرَ مُلْتَزِم

A od té doby, co jsem své myšlenky zasvětil jeho ﷺ chválám, shledal jsem ho nejlepším ručitelem mé spásy.

وَلَنْ يَفُوتَ الغِنى مِنْهُ يداً تَرِبَتْ
إنَّ الحَيا يُنْبِتُ الأزهارَ في الأكَمِ

A jeho ﷺ hojná štědrost nikdy nezklame, aby dosáhla k ruce, která je zbídačená, neboť vskutku, životodárný déšť způsobuje, že květy kvetou i na kopcích.

وَلَمْ أُرِدْ زَهْرَةَ الدُّنْيا التي اقتطَفَتْ
يدا زُهيرٍ بما أثنى على هرمِ

Nehledal jsem pomíjivý květ tohoto světa, jako ten, který utrhl Zuhajr díky svým chválám Harama.

يا أكرَمَ الخلق مالي مَنْ أَلُوذُ به
سِوَاكَ عندَ حلولِ الحادِثِ العَمِمِ

Ó nejvznešenější ze stvoření, nemám nikoho kromě tebe ﷺ, kdo by se za mne přimluvil u Alláha, při příchodu všeobecných pohrom.

وَلَنْ يَضِيقَ رَسولَ الله جاهُكَ بي
إذا الكريمُ تَحَلَّى باسْمِ مُنْتَقِمِ

A tvé vznešené postavení, ó Posle Alláha ﷺ, nebude omezeno mou přítomností, ani když se Všemohoucí Pán ozdobí atributem Mstitele.

فإنَّ من جُودِكَ الدنيا وَ ضَرَّتها
ومن علومكَ علمَ اللوحِ والقلمِ

Neboť z tvé ﷺ bezmezné štědrosti pramení jak tento svět, tak i onen, a z tvého ﷺ hlubokého vědění vyvěrá vědění Uchované desky a Pera.

يا نَفْسُ لا تَقْنَطِي مِنْ زَلَّةٍ عَظُمَتْ
إنَّ الكَبائرَ في الغُفرانِ كاللَّمَمِ

Ó má duše, nezoufej si nad hříchem, jakkoli velkým, neboť v šíři božského odpuštění jsou i velké přestupky podobné drobným chybám.

لعلَّ رحمةَ ربي حين يقسمها
تأتي على حسب العصيانِ في القسمِ

Snad milost mého Pána, když ji bude rozdělovat, bude přidělena podle míry neposlušnosti v jejím rozdělení.

ياربِّ واجعل رجائي غير منعكسٍ
لَدَيْكَ وَاجعَلْ حِسابِي غَيرَ مُنْخَزِمِ

Ó Pane, ať má naděje v Tebe zůstane nezmařená, a ať mé zúčtování nebude narušeno.

والطفْ بعبدكَ في الدارينَِّ إن لهُ
صبراً متى تدعهُ الأهوالُ ينهزمِ

A buď laskavý ke svému služebníku v obou světech, neboť jeho trpělivost, když čelí hrůzám, se rychle rozpadá.

وائذنْ لِسُحْبِ صلاةٍ منكَ دائمةٍ
على النبيِّ بمنهلٍّ ومنسجمِ

A dovol, aby mraky věčných požehnání od Tebe sestupovaly na Proroka ﷺ, hojně a nepřetržitě plynoucí.

ما رَنَّحَتْ عَذَباتِ البانِ ريحُ صَباً
وأطْرَبَ العِيسَ حادي العِيسِ بِالنَّغَمِ

Dokud východní vítr kolébá štíhlé větve stromu Ban, a velbloudář okouzluje velbloudy svou melodickou písní.