نَهْجُ البُرْدَة

ريمٌ على القاعِ بين البانِ والعَلَمِ — أمير الشعراء أحمد شوقي (ت 1351هـ / 1932م)

عارض بها أمير الشعراء أحمد شوقي بردةَ البوصيري على وزنها ورويّها، فجاءت من أبدع ما قيل في المديح النبوي في العصر الحديث، وقد أُنشدت وتُغنّيت في المشارق والمغارب.

Nahdž al-Burda — Ahmad Šawkí, Kníže básníků

Kníže básníků, Ahmad Šawkí, složil tuto báseň jako napodobení Búsírího Burdy, pečlivě dodržující její metrum a rýmové schéma. Stojí jako jedno z nejvznešenějších děl prorocké chvály v moderní éře, široce recitované a zpívané po celém Východě i Západě.

ريمٌ عَلى القاعِ بَينَ البانِوَالعَلَمِ
أَحَلَّ سَفكَ دَمي في الأَشهُرِ الحُرُمِ

Gazela na pláni, mezi stromy ban a horou, schválila prolití mé krve i v posvátných měsících.

رَمى القَضاءُ بِعَينَي جُؤذَرٍ أَسَداً
يا ساكِنَ القاعِ أَدرِك ساكِنَ الأَجَمِ

Osud, očima koloucha, srazil lva; ó obyvateli pláně, pospěš na pomoc tomu, kdo přebývá v houští lásky.

لَمّا رَنا حَدَّثَتني النَفسُ قائِلَةً
يا وَيحَ جَنبِكَ بِالسَهمِ المُصيبِ رُمي

Když na mě pohlédla, duše mi zašeptala: „Běda tvému boku, neboť byl proboden neomylným šípem.“

جَحَدتُها وَكَتَمتُ السَهمَ في كَبِدي
جُرحُ الأَحِبَّةِ عِندي غَيرُ ذي أَلَمِ

Popřel jsem to a skryl šíp hluboko v játrech, neboť rány zasazené milovanými jsou pro mě bezbolestné.

رُزِقتَ أَسمَحَ ما في الناسِ مِن خُلُقٍ
إِذا رُزِقتَ اِلتِماسَ العُذرِ في الشِيَمِ

Ty ﷺ jsi byl obdařen nejšlechetnějšími lidskými povahami, zvláště když ti byla dána milost hledat omluvy pro povahy druhých.

يا لائِمي في هَواهُ وَالهَوى قَدَرٌ
لَو شَفَّكَ الوَجدُ لَم تَعذِل وَلَم تَلُمِ

Ó ty, kdo mě káráš za mou lásku, ačkoliv láska je osud, kdyby tě pohltila vášeň, ani bys nekáral, ani nevyčítal.

لَقَد أَنَلتُكَ أُذناً غَيرَ واعِيَةٍ
وَرُبَّ مُنتَصِتٍ وَالقَلبُ في صَمَمِ

Vskutku, propůjčil jsem ti ucho, které skutečně nechápe, neboť často člověk pozorně naslouchá, zatímco srdce zůstává hluché.

يا ناعِسَالطَرفِ لا ذُقتَ الهَوى أَبَداً
أَسهَرتَ مُضناكَ في حِفظِ الهَوى فَنَمِ

Ó ty s ospalýma očima, kéž nikdy neokusíš lásku, neboť jsi udržel svého zmučeného milence bezesného ve střežení této lásky, tak teď spi.

أَفديكَ إِلفاً وَلا آلو الخَيالَ فِدىً
أَغراكَ باِلبُخلِ مَن أَغراهُ بِالكَرَمِ

Obětoval bych se za tebe, milovaná, a nešetřil bych úsilím pro tvůj pouhý obraz; kdo tě svedl k takové skouposti, když on sám byl sveden štědrostí?

سَرى فَصادَفَ جُرحاً دامِياً فَأَسا
وَرُبَّ فَضلٍ عَلى العُشّاقِ لِلحُلُمِ

Putovalo to dál a narazilo na krvácející ránu, kterou pak zahojilo, a vskutku, často je milencům prokázána velká laskavost skrze trpělivost.

مَنِ المَوائِسُ باناً بِالرُبىوَقَناً
اللاعِباتُ بِروحي السافِحاتُ دَمي

Kdo jsou ty ženy, houpající se jako stromy ban na kopcích a jako štíhlé kopí, které si hrají s mou duší a prolévají mou krev?

السافِراتُ كَأَمثالِ البُدورِ ضُحىً
يُغِرنَ شَمسَ الضُحى بِالحَليِ وَالعِصَمِ

Jsou to ty odhalené, jako úplňky v poledne, jejichž šperky a náramky závidí i polední slunce.

القاتِلاتُ بِأَجفانٍ بِها سَقَمٌ
وَلِلمَنِيَّةِ أَسبابٌ مِنَ السَقَمِ

Jsou to vražedkyně s víčky, která nesou mdlou nemoc, neboť smrt často nachází své příčiny v nemoci.

العاثِراتُ بِأَلبابِ الرِجالِ وَما
أُقِلنَ مِن عَثَراتِ الدَلِّ في الرَسَمِ

Jsou to ty, které způsobují, že mysli mužů klopýtají, a přesto nikdy nezmírňují klopýtání své svůdné koketerie v samotné podstatě.

المُضرِماتُ خُدوداً أَسفَرَت وَجَلَت
عَن فِتنَةٍ تُسلِمُ الأَكبادَ لِلضَرَمِ

Jsou to ty, které zapalují, s odhalenými a zářivými tvářemi, odhalující pokušení, které odevzdává srdce spalující vášni.

الحامِلاتُ لِواءَ الحُسنِ مُختَلِفاً
أَشكالُهُ وَهوَ فَردٌ غَيرُ مُنقَسِمِ

Jsou to nositelky praporu krásy, jejíž podoby jsou rozmanité, přesto krása sama zůstává jedinečná a nedělitelná.

مِن كُلِّ بَيضاءَ أَو سَمراءَ زُيِّنَتا
لِلعَينِ وَالحُسنُ في الآرامِ كَالعُصُمِ

Od každé světlé či tmavé ženy, ozdobené pro oko, je jejich krása, podobně jako u gazel, stejně podmanivá jako amulety.

يُرَعنَ لِلبَصَرِ السامي وَمِن عَجَبٍ
إِذا أَشَرنَ أَسَرنَ اللَيثَ بِالغَنَمِ

Udivují i ten nejvznešenější pohled, a je úžasné, jak pouhým gestem dokážou zajmout lva s ovcemi.

وَضَعتُ خَدّي وَقَسَّمتُ الفُؤادَ رُبيً
يَرتَعنَ في كُنُسٍ مِنهُ وَفي أَكَمِ

Položil jsem svou tvář a rozdělil své srdce na kopce, kde se mohou volně pást v jeho doupatech a na jeho pahorcích.

يا بِنتَ ذي اللَبَدِ المُحَمّى جانِبُهُ
أَلقاكِ في الغابِ أَم أَلقاكِ في الأُطُمِ

Ó dcero toho s chráněnou hřívou, najdu tě v lese, nebo tě najdu v pevnosti?

ما كُنتُ أَعلَمُ حَتّى عَنَّ مَسكَنُهُ
أَنَّ المُنى وَالمَنايا مَضرِبُ الخِيَمِ

Neuvědomil jsem si, dokud se jeho příbytek nezjevil, že jak touhy, tak osudy rozbíjejí své stany ve stejném obydlí.

مَن أَنبَتَ الغُصنَ مِن صَمصامَةٍ ذَكَرٍ
وَأَخرَجَ الريمَ مِن ضِرغامَةٍ قَرِمِ

Kdo způsobil, že něžná větev vyrašila z mocného, ostrého meče, a přivedl půvabnou gazelu z nenasytného, divokého lva?

بَيني وَبَينُكِ مِن سُمرِ القَنا حُجُبٌ
وَمِثلُها عِفَّةٌ عُذرِيَّةُ العِصَمِ

Mezi mnou a tebou stojí bariéry tmavých kopí, spolu s stejně impozantními závoji cudné, panenské čistoty.

لَم أَغشَ مَغناكِ إِلّا في غُضونِ كِرىً
مَغناكَ أَبعَدُ لِلمُشتاقِ مِن إِرَمِ

Nikdy jsem nenavštívil tvůj příbytek, leda ve spánku, neboť tvé obydlí je pro toužící duši vzdálenější než legendární město Iram.

يا نَفسُ دُنياكِ تُخفى كُلَّ مُبكِيَةٍ
وَإِن بَدا لَكِ مِنها حُسنُ مُبتَسَمِ

Ó má duše, tvůj pozemský život skrývá každou příčinu pláče, i když se ti z něj zjeví krásný úsměv.

فُضّي بِتَقواكِ فاهاً كُلَّما ضَحِكَت
كَما يَفُضُّ أَذى الرَقشاءِبِالثَرَمِ

Svou zbožností rozlom její ústa, kdykoli se usměje, stejně jako se láme jedovatý tesák skvrnitého hada.

مَخطوبَةٌ مُنذُ كانَ الناسُ خاطِبَةٌ
مِن أَوَّلِ الدَهرِ لَم تُرمِل وَلَم تَئَمِ

Byla žádána o ruku od té doby, co se lidstvo stalo nápadníky, a od úsvitu času nebyla ani vdovou, ani sirotkem.

يَفنى الزَمانُ وَيَبقى مِن إِساءَتِها
جُرحٌ بِآدَمَ يَبكي مِنهُ في الأَدَمِ

Čas pomine, přesto z její zlomyslnosti zůstává v Adamovi rána, z níž pláče ve svém vlastním těle.

لا تَحفَلي بِجَناها أَو جِنايَتِها
المَوتُ بِالزَهرِ مِثلُ المَوتِ بِالفَحَمِ

Nestarej se o její plody ani o její přestupky, neboť smrt mezi květinami se neliší od smrti mezi uhlím.

كَم نائِمٍ لا يَراها وَهيَ ساهِرَةٌ
لَولا الأَمانِيُّ وَالأَحلامُ لَم يَنَمِ

Kolik spáčů si nevšimne její (světské) bdělosti, neboť kdyby nebylo nadějí a snů, nikdy by nenašel odpočinek.

طَوراً تَمُدُّكَ في نُعمى وَعافِيَةٍ
وَتارَةً في قَرارِ البُؤسِ وَالوَصَمِ

V jednu chvíli ti nabízí útěchu a blahobyt, a v jinou tě vrhá do propasti bídy a hanby.

كَم ضَلَّلَتكَ وَمَن تُحجَب بَصيرَتُهُ
إِن يَلقَ صابا يَرِد أَو عَلقَماً يَسُمُ

Jak často tě svedla z cesty, neboť ten, jehož vhled je zastřen, vypije hořké aloe, pokud ho najde, nebo se otráví kolokvintou.

يا وَيلَتاهُ لِنَفسي راعَها وَدَها
مُسوَدَّةُ الصُحفِ في مُبيَضَّةِ اللَمَمِ

Ach, běda mé duši, vyděšené a přemožené zčernalými stránkami skutků uprostřed zbělených pramenů stáří.

رَكَضتُها في مَريعِ المَعصِياتِ وَما
أَخَذتُ مِن حِميَةِ الطاعاتِ لِلتُخَمِ

Nechal jsem ji volně cválat na úrodných pastvinách neposlušnosti a nepřijal jsem žádné preventivní opatření z odříkání dobrých skutků proti její nenasytnosti.

هامَت عَلى أَثَرِ اللَذّاتِ تَطلُبُها
وَالنَفسُ إِن يَدعُها داعي الصِبا تَهِمِ

Bloudila bezcílně, honila se za požitky, neboť duše, když je povolána voláním mládí, se bezhlavě vrhá do touhy.

صَلاحُ أَمرِكَ لِلأَخلاقِ مَرجِعُهُ
فَقَوِّمِ النَفسَ بِالأَخلاقِ تَستَقِمِ

Správnost tvých záležitostí spočívá v dobrých mravech, proto ukázni svou duši ctnostmi, a stane se vzpřímenou.

وَالنَفسُ مِن خَيرِها في خَيرِ عافِيَةٍ
وَالنَفسُ مِن شَرِّها في مَرتَعٍوَخِمِ

Duše, svou dobrotou, přebývá v nejlepším blahobytu, zatímco svou zlobou sídlí na škodlivé pastvině.

تَطغى إِذا مُكِّنَت مِن لَذَّةٍ وَهَوىً
طَغيَ الجِيادِ إِذا عَضَّت عَلى الشُكُمِ

Přestupuje, když je jí dána volná ruka k potěšení a touze, podobně jako temperamentní oři, kteří se zakousnou do udidel a stanou se neovladatelnými.

إِن جَلَّ ذَنبي عَنِ الغُفرانِ لي أَمَلٌ
في اللَهِ يَجعَلُني في خَيرِ مُعتَصِمِ

I kdyby můj hřích byl příliš obrovský na odpuštění, chovám naději v Alláha, který mě umístí do nejlepšího útočiště.

أَلقى رَجائي إِذا عَزَّ المُجيرُ عَلى
مُفَرِّجِ الكَرَبِ في الدارَينِ وَالغَمَمِ

Vkládám svou naději, když je pomocníků málo, do toho, kdo ulevuje od úzkosti a zármutku v obou světech.

إِذا خَفَضتُ جَناحَ الذُلِّ أَسأَلُهُ
عِزَّ الشَفاعَةِ لَم أَسأَل سِوى أُمَمِ

Když se pokorně skláním, abych ho ﷺ požádal o slávu přímluvy, neprosím o nic menšího než o spásu národů.

وَإِن تَقَدَّمَ ذو تَقوى بِصالِحَةٍ
قَدَّمتُ بَينَ يَدَيهِ عَبرَةَ النَدَمِ

A pokud zbožná duše předloží spravedlivý čin, já bych před něj ﷺ přednesl jen slzu lítosti.

لَزِمتُ بابَ أَميرِ الأَنبِياءِ وَمَن
يُمسِك بِمِفتاحِ بابِ اللَهِ يَغتَنِمِ

Přilnul jsem ke dveřím Knížete proroků ﷺ, neboť kdo drží klíč k Božím dveřím, jistě dosáhne velkého zisku.

فَكُلُّ فَضلٍ وَإِحسانٍ وَعارِفَةٍ
ما بَينَ مُستَلِمٍ مِنهُ وَمُلتَزِمِ

Neboť každá milost, laskavost a přízeň proudí mezi těmi, kdo od něj ﷺ přijímají, a těmi, kdo se ho drží.

عَلَّقتُ مِن مَدحِهِ حَبلاً أُعَزُّ بِهِ
في يَومِ لا عِزَّ بِالأَنسابِ وَاللُحَمِ

Uchopil jsem provaz z jeho chvály ﷺ, jímž budu poctěn v Den, kdy ani rodokmen, ani příbuzenství nepřinesou žádnou slávu.

يُزري قَريضي زُهَيراً حينَ أَمدَحُهُ
وَلا يُقاسُ إِلى جودي لَدى هَرِمِ

Můj verš, když ho ﷺ chválím, zastiňuje Zuhayrův, a má odměna se nemůže měřit s jeho štědrostí od Harima.

مُحَمَّدٌ صَفوَةُ الباري وَرَحمَتُهُ
وَبُغيَةُ اللَهِ مِن خَلقٍ وَمِن نَسَمِ

Muhammad ﷺ je vyvolený Stvořitele a Jeho milost, samotná touha Boží ze všeho stvoření a každé duše.

وَصاحِبُ الحَوضِ يَومَ الرُسلِ سائِلَةٌ
مَتى الوُرودُ وَجِبريلُ الأَمينُ ظَمي

On ﷺ je pánem Pramene (Kawthar) v Den, kdy se i Poslové budou ptát: „Kdy je příchod?“, a důvěryhodný Gabriel sám bude žíznivý.

سَناؤُهُ وَسَناهُ الشَمسُ طالِعَةً
فَالجِرمُ في فَلَكٍ وَالضَوءُ في عَلَمِ

Jeho ﷺ nádhera a světlo jsou jako vycházející slunce, neboť zatímco tělo slunce je na své oběžné dráze, jeho světlo je vznešený prapor.

قَد أَخطَأَ النَجمَ ما نالَت أُبُوَّتُهُ
مِن سُؤدُدٍ باذِخٍ في مَظهَرٍ سَنِمِ

Samotné hvězdy nedosáhly vznešené slávy a vznešeného projevu, jichž dosáhl jeho ﷺ rodokmen.

نُموا إِلَيهِ فَزادوا في الوَرى شَرَفاً
وَرُبَّ أَصلٍ لِفَرعٍ في الفَخارِ نُمي

Jeho předkové k němu ﷺ rostli, čímž se zvýšila jejich čest mezi lidmi, neboť často původ odvozuje svou slávu od své větve.

حَواهُ في سُبُحاتِ الطُهرِ قَبلَهُمُ
نورانِ قاما مَقامَ الصُلبِ وَالرَحِمِ

Před nimi ho ﷺ dvě světla obsahovala v říších čistoty, stojící na místě beder a lůn.

لَمّا رَآهُ بَحيرا قالَ نَعرِفُهُ
بِما حَفِظنا مِنَ الأَسماءِ وَالسِيَمِ

Když ho ﷺ spatřil mnich Bahira, prohlásil: „Poznáváme ho podle jmen a vlastností, které jsme uchovali.“

سائِل حِراءَ وَروحَ القُدسِ هَل عَلِما
مَصونَ سِرٍّ عَنِ الإِدراكِ مُنكَتِمِ

Zeptej se Híry a Ducha svatého (Gabriela), zda pochopili uchované tajemství, skryté veškerému chápání, které tam bylo zjeveno.

كَم جيئَةٍ وَذَهابٍ شُرِّفَت بِهِما
بَطحاءُ مَكَّةَ في الإِصباحِ وَالغَسَمِ

Kolik příchodů a odchodů poctilo údolí Mekky, ráno i večer, jeho ﷺ přítomností.

وَوَحشَةٍ لِاِبنِ عَبدِ اللَهِ بينَهُما
أَشهى مِنَ الأُنسِ بِالأَحسابِ وَالحَشَمِ

A samota syna Abdulláha ﷺ mezi těmito časy byla ceněnější než společnost vznešených rodů a družin.

يُسامِرُ الوَحيَ فيها قَبلَ مَهبِطِهِ
وَمَن يُبَشِّر بِسيمى الخَيرِ يَتَّسِمِ

Tam ﷺ rozmlouval se zjevením před jeho plným sestupem, neboť kdo je ohlašován znameními dobra, je jím skutečně poznamenán.

لَمّا دَعا الصَحبُ يَستَسقونَ مِن ظَمَإٍ
فاضَت يَداهُ مِنَ التَسنيمِ بِالسَنَمِ

Když jeho společníci ﷺ volali po vodě ve své žízni, jeho ruce přetékaly z nejčistšího pramene (Tasnim), vydávajícího hojné proudy.

وَظَلَّلَتهُ فَصارَت تَستَظِلُّ بِهِ
غَمامَةٌ جَذَبَتها خيرَةُ الدِيَمِ

Oblak ho ﷺ zastínil, a pak sám hledal stín u něj, oblak přitahovaný nejjemnějšími nepřetržitými dešti.

مَحَبَّةٌ لِرَسولِ اللَهِ أُشرِبَها
قَعائِدُ الدَيرِ وَالرُهبانُ في القِمَمِ

Láska k Poslu Božímu ﷺ byla vštípena i poustevníkům klášterů a mnichům na vrcholcích hor.

إِنَّ الشَمائِلَ إِن رَقَّت يَكادُ بِها
يُغرى الجَمادُ وَيُغرى كُلُّ ذي نَسَمِ

Vskutku, když jsou povahové rysy ušlechtilé, i neživé předměty jsou jimi téměř okouzleny a každá živá bytost je uchvácena.

وَنودِيَ اِقرَأ تَعالى اللَهُ قائِلُها
لَم تَتَّصِل قَبلَ مَن قيلَت لَهُ بِفَمِ

A bylo prohlášeno: „Čti!“ – vznešený buď Bůh, Jeho Mluvčí, neboť to nikdy předtím nebylo vysloveno ústy tomu, komu to bylo určeno.

هُناكَ أَذَّنَ لِلرَحَمَنِ فَاِمتَلَأَت
أَسماعُ مَكَّةَ مِن قُدسِيَّةِ النَغَمِ

Tam vyzval k modlitbě pro Nejmilosrdnějšího, a uši Mekky se naplnily posvátností té svaté melodie.

فَلا تَسَل عَن قُرَيشٍ كَيفَ حَيرَتُها
وَكَيفَ نُفرَتُها في السَهلِ وَالعَلَمِ

Tak se neptej na Kurajšovce, jak velké bylo jejich zmatení a jak rozšířená byla jejich nechuť po rovinách i horách.

تَساءَلوا عَن عَظيمٍ قَد أَلَمَّ بِهِم
رَمى المَشايِخَ وَالوِلدانِ بِاللَمَمِ

Ptali se na velkou věc, která je postihla, zasahující starce i děti dotykem šílenství.

يا جاهِلينَ عَلى الهادي وَدَعوَتِهِ
هَل تَجهَلونَ مَكانَ الصادِقِ العَلَمِ

Ó vy, kdo neznáte Průvodce a jeho volání, skutečně ignorujete postavení pravdomluvného, význačného?

لَقَّبتُموهُ أَمينَ القَومِ في صِغَرٍ
وَما الأَمينُ عَلى قَولٍ بِمُتَّهَمِ

Vy sami jste ho v mládí nazvali „Důvěryhodným“ mezi lidmi, a důvěryhodný není nikdy obviňován z nepravdy.

فاقَ البُدورَ وَفاقَ الأَنبِياءَ فَكَم
بِالخُلقِ وَالخَلقِ مِن حُسنٍ وَمِن عِظَمِ

Překonal úplňky a překonal proroky, jak hojná byla jeho krása a velikost v charakteru i stvoření!

جاءَ النبِيّونَ بِالآياتِ فَاِنصَرَمَت
وَجِئتَنا بِحَكيمٍ غَيرِ مُنصَرِمِ

Proroci přišli se znameními, která nakonec pominula, ale ty ﷺ jsi k nám přišel s moudrým písmem, které nikdy nepomine.

آياتُهُ كُلَّما طالَ المَدى جُدُدٌ
يَزينُهُنَّ جَلالُ العِتقِ وَالقِدَمِ

Jeho verše, čím déle čas plyne, stávají se stále novými, zdobenými majestátem své starobylosti a nadčasovosti.

يَكادُ في لَفظَةٍ مِنهُ مُشَرَّفَةٍ
يوصيكَ بِالحَقِّ وَالتَقوى وَبِالرَحِمِ

Téměř v každém jeho ﷺ ctěném slově ti přikazuje pravdu, zbožnost a příbuzenství.

يا أَفصَحَ الناطِقينَ الضادَ قاطِبَةً
حَديثُكَ الشَهدُ عِندَ الذائِقِ الفَهِمِ

Ó nejvýmluvnější ze všech, kdo mluví arabským jazykem, tvá řeč je jako med pro bystrého znalce.

حَلَّيتَ مِن عَطَلٍ جيدَ البَيانِ بِهِ
في كُلِّ مُنتَثِرٍ في حُسنِ مُنتَظِمِ

Ozdobil jsi jím šíji výmluvnosti, která byla kdysi holá, čímž jsi každou rozptýlenou myšlenku krásně uspořádal.

بِكُلِّ قَولٍ كَريمٍ أَنتَ قائِلُهُ
تُحيِ القُلوبَ وَتُحيِ مَيِّتَ الهِمَمِ

Každým ušlechtilým slovem, které ﷺ proneseš, oživuješ srdce a vracíš život mrtvým touhám.

سَرَت بَشائِرُ باِلهادي وَمَولِدِهِ
في الشَرقِ وَالغَربِ مَسرى النورِ في الظُلَمِ

Radostné zprávy o Průvodci a jeho narození se rozšířily po Východě i Západě, jako světlo procházející tmou.

تَخَطَّفَت مُهَجَ الطاغينَ مِن عَرَبٍ
وَطَيَّرَت أَنفُسَ الباغينَ مِن عُجُمِ

Vyrvalo to duše arabských tyranů a rozptýlilo duchy cizích utlačovatelů.

ريعَت لَها شَرَفُ الإيوانِ فَاِنصَدَعَت
مِن صَدمَةِ الحَقِّ لا مِن صَدمَةِ القُدُمِ

Sláva Ívánu (perského paláce) se tím polekala a popraskala, z šoku pravdy, nikoli z šoku nohou.

أَتَيتَ وَالناسُ فَوضى لا تَمُرُّ بِهِم
إِلّا عَلى صَنَمٍ قَد هامَ في صَنَمِ

Ty ﷺ jsi přišel, když lidé byli v chaosu, a neprošel bys kolem nich, aniž bys viděl modlu zamilovanou do jiné modly.

وَالأَرضُ مَملوءَةٌ جَوراً مُسَخَّرَةٌ
لِكُلِّ طاغِيَةٍ في الخَلقِ مُحتَكِمِ

A země byla plná nespravedlnosti, podmaněná každému tyranovi, který vládl nad stvořením.

مُسَيطِرُ الفُرسِ يَبغي في رَعِيَّتِهِ
وَقَيصَرُ الرومِ مِن كِبرٍ أَصَمُّ عَمِ

Vládce Persie utlačoval své poddané, a císař Říma, z arogance, byl hluchý a slepý.

يُعَذِّبانِ عِبادَ اللَهِ في شُبَهٍ
وَيَذبَحانِ كَما ضَحَّيتَ بِالغَنَمِ

Trápí Boží služebníky pochybnostmi a zabíjejí je, jako jsi ty ﷺ obětoval ovce.

وَالخَلقُ يَفتِكُ أَقواهُم بِأَضعَفِهِم
كَاللَيثِ بِالبَهمِ أَو كَالحوتِ بِالبَلَمِ

Nejsilnější z tvorstva kořistí na nejslabších, jako lev na jehňata či velryba na malé ryby.

أَسرى بِكَ اللَهُ لَيلاً إِذ مَلائِكُهُ
وَالرُسلُ في المَسجِدِ الأَقصى عَلى قَدَمِ

Bůh tě ﷺ přenesl nocí, když jeho andělé a poslové stáli v očekávání v mešitě Al-Aksá.

لَمّا خَطَرتَ بِهِ اِلتَفّوا بِسَيِّدِهِم
كَالشُهبِ بِالبَدرِ أَو كَالجُندِ بِالعَلَمِ

Když jsi do ní ﷺ vstoupil, shromáždili se kolem svého pána, jako hvězdy obklopující úplněk nebo vojáci kolem své zástavy.

صَلّى وَراءَكَ مِنهُم كُلُّ ذي خَطَرٍ
وَمَن يَفُز بِحَبيبِ اللَهِ يَأتَمِمِ

Každý z nich vysokého postavení se modlil za tebou ﷺ, neboť kdo je obdařen Božím Milovaným, ten povede modlitbu.

جُبتَ السَماواتِ أَو ما فَوقَهُنَّ بِهِم
عَلى مُنَوَّرَةٍ دُرِّيَّةِ اللُجُمِ

Prošel jsi ﷺ nebesa, či co leží za nimi, s nimi, na zářivém oři s perlovými uzdami.

رَكوبَةً لَكَ مِن عِزٍّ وَمِن شَرَفٍ
لا في الجِيادِ وَلا في الأَينُقِ الرُسُمِ

Oř, darovaný tobě ﷺ, plný slávy a cti, nepodobný žádnému vznešenému oři ani rychlé velbloudici.

مَشيئَةُ الخالِقِ الباري وَصَنعَتُهُ
وَقُدرَةُ اللَهِ فَوقَ الشَكِّ وَالتُهَمِ

Byla to vůle a stvoření Stvořitele, Tvůrce, a Boží moc přesahuje veškeré pochybnosti a obvinění.

حَتّى بَلَغتَ سَماءً لا يُطارُ لَها
عَلى جَناحٍ وَلا يُسعى عَلى قَدَمِ

Dokud jsi ﷺ nedosáhl nebe, kam nelze doletět na křídlech ani dojít pěšky.

وَقيلَ كُلُّ نَبِيٍّ عِندَ رُتبَتِهِ
وَيا مُحَمَّدُ هَذا العَرشُ فَاِستَلِمِ

A bylo prohlášeno: „Každý prorok má své postavení, ale ó Muhammade ﷺ, toto je Trůn, tak se k němu přibliž.“

خَطَطتَ لِلدينِ وَالدُنيا عُلومَهُما
يا قارِئَ اللَوحِ بَل يا لامِسَ القَلَمِ

Ty jsi ﷺ nastínil vědy náboženství i světa, ó čtenáři Uchované desky, ba spíše ó dotýkající se Pera.

أَحَطتَ بَينَهُما بِالسِرِّ وَاِنكَشَفَت
لَكَ الخَزائِنُ مِن عِلمٍ وَمِن حِكَمِ

Obsáhl jsi ﷺ tajemství mezi nimi a poklady vědění a moudrosti ti byly zjeveny.

وَضاعَفَ القُربُ ما قُلِّدتَ مِن مِنَنٍ
بِلا عِدادٍ وَما طُوِّقتَ مِن نِعَمِ

A blízkost znásobila nesčetné milosti, jimiž jsi ﷺ byl obdařen, a požehnání, jimiž jsi byl ozdoben.

سَل عُصبَةَ الشِركِ حَولَ الغارِ سائِمَةً
لَولا مُطارَدَةُ المُختارِ لَم تُسَمِ

Zeptej se tlupy polyteistů pasoucích se kolem jeskyně; kdyby nebylo jejich pronásledování Vyvoleného ﷺ, nebyli by jmenováni.

هَل أَبصَروا الأَثَرَ الوَضّاءَ أَم سَمِعوا
هَمسَ التَسابيحِ وَالقُرآنِ مِن أُمَمِ

Spatřili snad zářivou stopu, nebo slyšeli šepot oslav a Koránu od neviditelných národů?

وَهَل تَمَثَّلَ نَسجُ العَنكَبوتِ لَهُم
كَالغابِ وَالحائِماتُ وَالزُغبُ كَالرُخَمِ

A zdála se jim pavučina jako hustý les, a vznášející se ptáci a jejich mláďata jako supi?

فَأَدبَروا وَوُجوهُ الأَرضِ تَلعَنُهُم
كَباطِلٍ مِن جَلالِ الحَقِّ مُنهَزِمِ

Tak se obrátili zády a tváře země je proklínaly, jako nepravda poražená majestátem pravdy.

لَولا يَدُ اللَهِ بِالجارَينَ ما سَلِما
وَعَينُهُ حَولَ رُكنِ الدينِ لَم يَقُمِ

Kdyby nebylo Boží ruky chránící dva společníky, nebyli by v bezpečí, a bez Jeho bdělého oka by pilíř náboženství nebyl ustaven.

تَوارَيا بِجَناحِ اللَهِ وَاِستَتَرا
وَمَن يَضُمُّ جَناحُ اللَهِ لا يُضَمِ

Skryli se pod křídlem Božím a byli ukryti, neboť koho obejme Boží křídlo, ten nikdy neutrpí újmu.

يا أَحمَدَ الخَيرِ لي جاهٌ بِتَسمِيَتي
وَكَيفَ لا يَتَسامى بِالرَسولِ سَمي

Ó Ahmade ﷺ dobra, mám čest skrze své jméno, neboť jak by se nemohl povznést ten, kdo sdílí jméno s Poslem ﷺ?

المادِحونَ وَأَربابُ الهَوى تَبَعٌ
لِصاحِبِ البُردَةِ الفَيحاءِ ذي القَدَمِ

Chvalozpěvci a ti, kdo jsou pohlceni láskou, jsou jen následovníky majitele vonného pláště, který drží nejvyšší postavení.

مَديحُهُ فيكَ حُبٌّ خالِصٌ وَهَوىً
وَصادِقُ الحُبِّ يُملي صادِقَ الكَلَمِ

Jeho chvála tebe ﷺ je čistá láska a vášnivá touha, neboť pravá láska vždy diktuje pravdivá slova.

اللَهُ يَشهَدُ أَنّي لا أُعارِضُهُ
من ذا يُعارِضُ صَوبَ العارِضِ العَرِمِ

Alláh svědčí, že se mu neprotivím, neboť kdo může soupeřit s přívalem mocného, přetékajícího mraku?

وَإِنَّما أَنا بَعضُ الغابِطينَ وَمَن
يَغبِط وَلِيَّكَ لا يُذمَم وَلا يُلَمِ

Vskutku, jsem jen jedním z těch, kdo obdivují, a ten, kdo obdivuje tvého milovaného ﷺ, není ani kárán, ani odsuzován.

هَذا مَقامٌ مِنَ الرَحمَنِ مُقتَبَسٌ
تَرمي مَهابَتُهُ سَحبانَ بِالبَكَمِ

Toto je postavení odvozené od Nejmilostivějšího, jehož úcta umlčuje i výmluvného Sahbana.

البَدرُ دونَكَ في حُسنٍ وَفي شَرَفٍ
وَالبَحرُ دونَكَ في خَيرٍ وَفي كَرَمِ

Úplněk za tebou ﷺ zaostává v kráse a cti, a moře je tebou překonáno v dobrotě a štědrosti.

شُمُّ الجِبالِ إِذا طاوَلتَها اِنخَفَضَت
وَالأَنجُمُ الزُهرُ ما واسَمتَها تَسِمِ

Vysoké hory by se pokořily, kdybys s nimi soupeřil, a jasné hvězdy by nesly tvou značku, kamkoli bys ji umístil.

وَاللَيثُ دونَكَ بَأساً عِندَ وَثبَتِهِ
إِذا مَشَيتَ إِلى شاكي السِلاحِ كَمي

I síla lva bledne před tvou ﷺ, když skočí, zvláště když postupuješ k plně ozbrojenému válečníkovi.

تَهفو إِلَيكَ وَإِن أَدمَيتَ حَبَّتَها
في الحَربِ أَفئِدَةُ الأَبطالِ وَالبُهَمِ

Srdce hrdinů a šampionů po tobě ﷺ touží v bitvě, i když jsi způsobil, že jejich blízcí krváceli.

مَحَبَّةُ اللَهِ أَلقاها وَهَيبَتُهُ
عَلى اِبنِ آمِنَةٍ في كُلِّ مُصطَدَمِ

Láska a úcta Alláha byly vloženy na syna Aminy ﷺ v každém střetu.

كَأَنَّ وَجهَكَ تَحتَ النَقعِ بَدرُ دُجىً
يُضيءُ مُلتَثِماً أَو غَيرَ مُلتَثِمِ

Tvá tvář ﷺ pod prachem bitvy je jako úplněk v temnotě, vyzařující světlo, ať už zahalená, či nezahalená.

بَدرٌ تَطَلَّعَ في بَدرٍ فَغُرَّتُهُ
كَغُرَّةِ النَصرِ تَجلو داجِيَ الظُلَمِ

Úplněk ﷺ, který zazářil u Badru, jehož zářivá tvář je jako úsvit vítězství, rozptylující nejhlubší temnotu.

ذُكِرتَ بِاليُتمِ في القُرآنِ تَكرِمَةً
وَقيمَةُ اللُؤلُؤِ المَكنونِ في اليُتُمِ

Byl jsi ﷺ zmíněn jako sirotek v Koránu jako pocta, neboť hodnota skryté perly spočívá v její jedinečné, osamělé formaci.

اللَهُ قَسَّمَ بَينَ الناسِ رِزقَهُمُ
وَأَنتَ خُيِّرتَ في الأَرزاقِ وَالقِسَمِ

Zatímco Alláh rozdělil obživu mezi všechny lidi, ty jsi ﷺ dostal na výběr ohledně obživy a podílů.

إِن قُلتَ في الأَمرِ لا أَو قُلتَ فيهِ نَعَم
فَخيرَةُ اللَهِ في لا مِنكَ أَو نَعَمِ

Ať už řekneš ﷺ „ne“ nebo „ano“ ohledně nějaké záležitosti, Alláhova volba je ztělesněna v tvém potvrzení či popření.

أَخوكَ عيسى دَعا مَيتاً فَقامَ لَهُ
وَأَنتَ أَحيَيتَ أَجيالاً مِنَ الزِمَمِ

Tvůj bratr Ježíš zavolal mrtvého, a ten vstal, ale ty jsi ﷺ oživil generace z hlubin zapomnění.

وَالجَهلُ مَوتٌ فَإِن أوتيتَ مُعجِزَةً
فَاِبعَث مِنَ الجَهلِ أَو فَاِبعَث مِنَ الرَجَمِ

Nevědomost je smrt, takže pokud jsi ﷺ dostal zázrak, pak vzkřís lidi z nevědomosti nebo z hrobu.

قالوا غَزَوتَ وَرُسلُ اللَهِ ما بُعِثوا
لِقَتلِ نَفسٍ وَلا جاؤوا لِسَفكِ دَمِ

Tvrdili, že jsi ﷺ vedl válku, přestože poslové Alláha nebyli posláni zabít duši ani nepřišli prolévat krev.

جَهلٌ وَتَضليلُ أَحلامٍ وَسَفسَطَةٌ
فَتَحتَ بِالسَيفِ بَعدَ الفَتحِ بِالقَلَمِ

Taková je nevědomost, klamné iluze a sofistika, neboť jsi ﷺ dobyl mečem až poté, co jsi dobyl perem.

لَمّا أَتى لَكَ عَفواً كُلُّ ذي حَسَبٍ
تَكَفَّلَ السَيفُ بِالجُهّالِ وَالعَمَمِ

Když se ti ﷺ každý člověk vznešeného původu ochotně podrobil, meč se pak ujal nevědomých a prostých lidí.

وَالشَرُّ إِن تَلقَهُ بِالخَيرِ ضِقتَ بِهِ
ذَرعاً وَإِن تَلقَهُ بِالشَرِّ يَنحَسِمِ

Pokud se zlu postavíš s dobrem, budeš jím přemožen, ale pokud se mu postavíš se zlem, bude rozhodně odříznuto.

سَلِ المَسيحِيَّةَ الغَرّاءَ كَم شَرِبَت
بِالصابِ مِن شَهَواتِ الظالِمِ الغَلِمِ

Zeptej se slavného křesťanství, kolik hořkého doušku vypilo z chtíčů utlačovatelských a prostopášných.

طَريدَةُ الشِركِ يُؤذيها وَيوسِعُها
في كُلِّ حينٍ قِتالاً ساطِعَ الحَدَمِ

Uprchlík před polyteismem, bylo mu ubližováno a v každém okamžiku podrobováno stále se rozšiřující, planoucí bitvě.

لَولا حُماةٌ لَها هَبّوا لِنُصرَتِها
بِالسَيفِ ما اِنتَفَعَت بِالرِفقِ وَالرُحَمِ

Nebýt ochránců, kteří mu s mečem přispěchali na pomoc, neprospělo by mu ani laskavost, ani milosrdenství.

لَولا مَكانٌ لِعيسى عِندَ مُرسِلِهِ
وَحُرمَةٌ وَجَبَت لِلروحِ في القِدَمِ

Nebýt Ježíšova vysokého postavení u jeho Odesílatele a prastaré svatosti náležející Duchu.

لَسُمِّرَ البَدَنُ الطُهرُ الشَريفُ عَلى
لَوحَينِ لَم يَخشَ مُؤذيهِ وَلَم يَجِمِ

Čisté, vznešené tělo by bylo přibito na dvě prkna, přičemž jeho trýznitel by se ničeho nebál a neprojevoval by žádné výčitky.

جَلَّ المَسيحُ وَذاقَ الصَلبَ شانِئُهُ
إِنَّ العِقابَ بِقَدرِ الذَنبِ وَالجُرُمِ

Kristus je vyvýšen a jeho nepřítel okusil ukřižování, neboť trest skutečně odpovídá hříchu a zločinu.

أَخو النَبِيِّ وَروحُ اللَهِ في نُزُلٍ
فَوقَ السَماءِ وَدونَ العَرشِ مُحتَرَمِ

Bratr Proroka ﷺ a Duch Boží je ctěn v příbytku nad nebesy a pod Trůnem.

عَلَّمتَهُم كُلَّ شَيءٍ يَجهَلونَ بِهِ
حَتّى القِتالَ وَما فيهِ مِنَ الذِمَمِ

Naučil jsi je všemu, co neznali, dokonce i válčení a úmluvám, které s ním souvisí.

دَعَوتَهُم لِجِهادٍ فيهِ سُؤدُدُهُم
وَالحَربُ أُسُّ نِظامِ الكَونِ وَالأُمَمِ

Vyzval jsi je k boji, v němž spočívala jejich sláva, neboť válka je samotným základem řádu vesmíru a národů.

لَولاهُ لَم نَرَ لِلدَولاتِ في زَمَنٍ
ما طالَ مِن عُمُدٍ أَو قَرَّ مِن دُهُمِ

Bez ní bychom v žádné éře neviděli národy dosáhnout trvalých pilířů nebo usazených pevností.

تِلكَ الشَواهِدُ تَترى كُلَّ آوِنَةٍ
في الأَعصُرِ الغُرِّ لا في الأَعصُرِ الدُهُمِ

Tato svědectví se neustále opakují, patrná ve slavných dobách, nikoli v těch temných.

بِالأَمسِ مالَت عُروشٌ وَاِعتَلَت سُرُرٌ
لَولا القَذائِفُ لَم تَثلَم وَلَم تَصُمِ

Včera se trůny kácely a mocenská sídla povstávala; nebýt střel, nebyly by prolomeny ani umlčeny.

أَشياعُ عيسى أَعَدّوا كُلَّ قاصِمَةٍ
وَلَم نُعِدُّ سِوى حالاتِ مُنقَصِمِ

Následovníci Ježíše připravili každou ničivou sílu, zatímco my jsme nepřipravili nic než stavy roztříštěnosti.

مَهما دُعيتَ إِلى الهَيجاءِ قُمتَ لَها
تَرمي بِأُسدٍ وَيَرمي اللَهُ بِالرُجُمِ

Kdykoli jsi byl povolán do bitvy, povstal jsi k ní, vrhaje lvy, zatímco Bůh vrhal střely.

عَلى لِوائِكَ مِنهُم كُلُّ مُنتَقِمٍ
لِلَّهِ مُستَقتِلٍ في اللَهِ مُعتَزِمِ

Pod tvým praporem byl z nich každý mstitel za Boha, odhodlaný a hledající smrt v Jeho věci.

مُسَبِّحٍ لِلِقاءِ اللَهِ مُضطَرِمٍ
شَوقاً عَلى سابِخٍ كَالبَرقِ مُضطَرِمِ

Oslavující setkání s Bohem, planoucí touhou, jel na rychlém oři, zářícím jako blesk.

لَو صادَفَ الدَهرَ يَبغي نَقلَةً فَرَمى
بِعَزمِهِ في رِحالِ الدَهرِ لَم يَرِمِ

Kdyby se setkal s časem hledajícím změnu a vrhl své odhodlání do jeho samotné podstaty, čas by se nepohnul.

بيضٌ مَفاليلُ مِن فِعلِ الحُروبِ بِهِم
مِن أَسيُفِ اللَهِ لا الهِندِيَّةُ الخُذُمُ

Jsou bílé a otupené neustálými válkami, přesto jsou to samotné meče Boží, nikoli pouhé ostré indické čepele.

كَم في التُرابِ إِذا فَتَّشتَ عَن رَجُلٍ
مَن ماتَ بِالعَهدِ أَو مَن ماتَ بِالقَسَمِ

Kolik mužů leží v prachu, když budeš hledat, kteří zemřeli, plníce svou smlouvu nebo svou přísahu.

لَولا مَواهِبُ في بَعضِ الأَنامِ لَما
تَفاوَتَ الناسُ في الأَقدارِ وَالقِيَمِ

Nebýt vrozených darů udělených určitým jedincům, lidstvo by nevykazovalo takové rozdíly ve stavu a vnitřní hodnotě.

شَريعَةٌ لَكَ فَجَّرتَ العُقولَ بِها
عَن زاخِرٍ بِصُنوفِ العِلمِ مُلتَطِمِ

Skrze tvůj božský zákon, ﷺ, jsi způsobil, že mysli vybuchly s vlnícím se oceánem, hemžícím se rozmanitými formami poznání.

يَلوحُ حَولَ سَنا التَوحيدِ جَوهَرُها
كَالحَليِ لِلسَيفِ أَو كَالوَشيِ لِلعَلَمِ

Jeho podstata se leskne kolem záře monoteismu, podobně jako ozdoby na meči nebo složitá výšivka na praporu.

غَرّاءُ حامَت عَلَيها أَنفُسٌ وَنُهىً
وَمَن يَجِد سَلسَلاً مِن حِكمَةٍ يَحُمِ

Tento slavný zákon, nad nímž se vznášely duše a intelekt, přitahuje všechny, kdo objeví proudící pramen moudrosti, do svého objetí.

نورُ السَبيلِ يُساسُ العالِمونَ بِها
تَكَفَّلَت بِشَبابِ الدَهرِ وَالهَرَمِ

Je to vůdčí světlo cesty, jímž jsou řízeny všechny světy, převzalo odpovědnost za mládí i stáří času.

يَجري الزَمانُ وَأَحكامُ الزَمانِ عَلى
حُكمٍ لَها نافِذٍ في الخَلقِ مُرتَسِمِ

Jak čas, tak jeho nařízení plynou v souladu s jeho všudypřítomným úsudkem, který je nesmazatelně vepsán do veškerého stvoření.

لَمّا اِعتَلَت دَولَةُ الإِسلامِ وَاِتَّسَعَت
مَشَت مَمالِكُهُ في نورِها التَمَمِ

Jak islámský stát stoupal a rozšiřoval se, jeho říše postupovaly, koupané v jeho dokonalém a všeobjímajícím světle.

وَعَلَّمَت أُمَّةً بِالقَفرِ نازِلَةً
رَعيَ القَياصِرِ بَعدَ الشاءِ وَالنَعَمِ

Poučilo národ, kdysi žijící v poušti, o pastvě císařů, úkolu, který převzali po péči o ovce a velbloudy.

كَم شَيَّدَ المُصلِحونَ العامِلونَ بِها
في الشَرقِ وَالغَربِ مُلكاً باذِخَ العِظَمِ

Kolik velkolepých království, nesmírné nádhery, založili reformátoři, jednající podle jeho principů, napříč Východem i Západem!

لِلعِلمِ وَالعَدلِ وَالتَمدينِ ما عَزَموا
مِنَ الأُمورِ وَما شَدّوا مِنَ الحُزُمِ

Pro dobro vědění, spravedlnosti a civilizace se rozhodli pro velké úsilí a s neochvějným odhodláním si utáhli opasky.

سُرعانَ ما فَتَحوا الدُنيا لِمِلَّتِهِم
وَأَنهَلوا الناسَ مِن سَلسالِها الشَبِمِ

Rychle otevřeli svět své víře a z jejího chladného, proudícího pramene uhasili žízeň všech lidí.

ساروا عَلَيها هُداةَ الناسِ فَهيَ بِهِم
إِلى الفَلاحِ طَريقٌ واضِحُ العَظَمِ

Kráčeli po této cestě jako průvodci lidstva a skrze jejich vedení se stala jasně velkolepou cestou k prosperitě a úspěchu.

لا يَهدِمُ الدَهرُ رُكناً شادَ عَدلَهُمُ
وَحائِطُ البَغيِ إِن تَلمَسهُ يَنهَدِمِ

Čas nemůže zbořit pilíř vztyčený jejich spravedlností, přesto zeď tyranie, pokud se jí jen dotkneš, se zhroutí.

نالوا السَعادَةَ في الدارَينِ وَاِجتَمَعوا
عَلى عَميمٍ مِنَ الرُضوانِ مُقتَسَمِ

Dosáhli štěstí v tomto i onom světě, shromážděni ve všeobecné a sdílené božské spokojenosti.

دَع عَنكَ روما وَآثينا وَما حَوَتا
كُلُّ اليَواقيتِ في بَغدادَ وَالتُوَمِ

Nevšímej si Říma a Athén a všeho, co zahrnovaly, neboť všechny drahocenné rubíny se nacházejí v Bagdádu a Tuwamu.

وَخَلِّ كِسرى وَإيواناً يَدِلُّ بِهِ
هَوىً عَلى أَثَرِ النيرانِ وَالأَيُمِ

A zanech Chosrova a jeho velkolepého ívánu, který pouze poukazuje na zaniklou vášeň pro zbytky ohňů a idolů.

وَاِترُك رَعمَسيسَ إِنَّ المُلكَ مَظهَرُهُ
في نَهضَةِ العَدلِ لا في نَهضَةِ الهَرَمِ

A zanech Ramesse, neboť skutečný projev království spočívá v rozkvětu spravedlnosti, nikoli ve stavbě pyramid.

دارُ الشَرائِعِ روما كُلَّما ذُكِرَت
دارُ السَلامِ لَها أَلقَت يَدَ السَلَمِ

Kdykoli je zmíněn Řím, proslulé sídlo zákonů, Dar al-Salam (Bagdád) mu podává ruku mírumilovného podřízení.

ما ضارَعَتها بَياناً عِندَ مُلتَأَمٍ
وَلا حَكَتها قَضاءً عِندَ مُختَصَمِ

Řím nikdy nesoupeřil s Bagdádem v řečnickém umění během shromáždění, ani nenapodoboval jeho soudní moudrost v dobách sporů.

وَلا اِحتَوَت في طِرازٍ مِن قَياصِرِها
عَلى رَشيدٍ وَمَأمونٍ وَمُعتَصِمِ

Ani Řím, mezi svou řadou císařů, nikdy neměl postavy srovnatelné s Rašídem, Ma'munem nebo Mu'tasimem.

مَنِ الَّذينَ إِذا سارَت كَتائِبُهُم
تَصَرَّفوا بِحُدودِ الأَرضِ وَالتُخَمِ

Kdo jsou ti, jejichž prapory, když táhnou, ovládají hranice země a její pomezí?

وَيَجلِسونَ إِلى عِلمٍ وَمَعرِفَةٍ
فَلا يُدانَونَ في عَقلٍ وَلا فَهَمِ

A usedají k vědění a poznání, takže se jim nikdo nevyrovná v rozumu ani v chápání.

يُطَأطِئُ العُلَماءُ الهامَ إِن نَبَسوا
مِن هَيبَةِ العِلمِ لا مِن هَيبَةِ الحُكُمِ

Učenci sklánějí hlavy, když promluví, z úcty k jejich vědění, nikoli z úcty k jejich moci.

وَيُمطِرونَ فَما بِالأَرضِ مِن مَحَلٍ
وَلا بِمَن باتَ فَوقَ الأَرضِ مِن عُدُمِ

A sesílají požehnání, takže na zemi není žádná neúrodnost, ani žádná nouze mezi těmi, kdo na ní přebývají.

خَلائِفُ اللَهِ جَلّوا عَن مُوازَنَةٍ
فَلا تَقيسَنَّ أَملاكَ الوَرى بِهِمِ

Jsou to Boží chalífové, příliš vznešení na srovnání, proto neměř krále lidstva podle nich.

مَن في البَرِيَّةِ كَالفاروقِ مَعدَلَةً
وَكَاِبنِ عَبدِ العَزيزِ الخاشِعِ الحَشِمِ

Kdo je mezi stvořením jako Al-Farooq ve spravedlnosti a jako Ibn Abd al-Aziz, pokorný a skromný?

وَكَالإِمامِ إِذا ما فَضَّ مُزدَحِماً
بِمَدمَعٍ في مَآقي القَومِ مُزدَحِمِ

A jako Imám, když rozptýlí zástup slzami, které se hrnou do očí lidí.

الزاخِرُ العَذبُ في عِلمٍ وَفي أَدَبٍ
وَالناصِرُ النَدبِ في حَربٍ وَفي سَلَمِ

Je hojný a sladký ve vědění a literatuře, a vznešený pomocník ve válce i v míru.

أَو كَاِبنِ عَفّانَ وَالقُرآنُ في يَدِهِ
يَحنو عَلَيهِ كَما تَحنو عَلى الفُطُمِ

Nebo jako Ibn Affan, s Koránem v ruce, sklání se nad ním, jako se sklání nad odstavenými kojenci.

وَيَجمَعُ الآيَ تَرتيباً وَيَنظُمُها
عِقداً بِجيدِ اللَيالي غَيرَ مُنفَصِمِ

A shromažďuje verše v pořadí a uspořádává je, náhrdelník na krku nocí, nikdy nerozbitný.

جُرحانِ في كَبِدِ الإِسلامِ ما اِلتَأَما
جُرحُ الشَهيدِ وَجُرحٌ بِالكِتابِ دَمي

Dvě rány v srdci islámu se nezahojily: rána mučedníka a rána, která krvácela Knihu.

وَما بَلاءُ أَبي بَكرٍ بِمُتَّهَمٍ
بَعدَ الجَلائِلِ في الأَفعالِ وَالخِدَمِ

A zkoušky Abú Bakra nelze pochybovat, po jeho velkolepých činech a službách.

بِالحَزمِ وَالعَزمِ حاطَ الدينَ في مِحَنٍ
أَضَلَّتِ الحُلمَ مِن كَهلٍ وَمُحتَلِمِ

S odhodláním a rozhodností chránil víru uprostřed zkoušek, které zmátly moudrost starých i mladých.

وَحِدنَ بِالراشِدِ الفاروقِ عَن رُشدٍ
في المَوتِ وَهوَ يَقينٌ غَيرُ مُنبَهِمِ

A odvrátili správně vedeného Al-Farooqa od jeho vedení ohledně smrti, která je nepopiratelnou jistotou.

يُجادِلُ القَومَ مُستَلّاً مُهَنَّدَهُ
في أَعظَمِ الرُسلِ قَدراً كَيفَ لَم يَدُمِ

Hádal se s lidmi, tasíc svůj indický meč, o největším z poslů, divil se, jak mohl nepřežít.

لا تَعذُلوهُ إِذا طافَ الذُهولُ بِهِ
ماتَ الحَبيبُ فَضَلَّ الصَبُّ عَن رَغَمِ

Nevyčítejte mu, pokud ho přemohlo zmatení, neboť milovaný zemřel a milující ztratil cestu navzdory sobě.

يا رَبِّ صَلِّ وَسَلِّم ما أَرَدتَ عَلى
نَزيلِ عَرشِكَ خَيرِ الرُسلِ كُلِّهِمِ

Ó Pane, uděl požehnání a mír, jak si přeješ, tomu, kdo přebývá na Tvém trůnu, nejlepšímu ze všech poslů ﷺ.

مُحيِ اللَيالي صَلاةً لا يُقَطِّعُها
إِلّا بِدَمعٍ مِنَ الإِشفاقِ مُنسَجِمِ

Oživoval noci modlitbou, kterou nepřerušil, leda proudícími slzami soucitu.

مُسَبِّحاً لَكَ جُنحَ اللَيلِ مُحتَمِلاً
ضُرّاً مِنَ السُهدِ أَو ضُرّاً مِنَ الوَرَمِ

Oslavoval Tě v hluboké noci, snášel útrapy nespavosti nebo útrapy otoku.

رَضِيَّةٌ نَفسُهُ لا تَشتَكي سَأَماً
وَما مَعَ الحُبِّ إِن أَخلَصتَ مِن سَأَمِ

Jeho duše byla spokojená, nikdy si nestěžovala na únavu, neboť s upřímnou láskou není únavy.

وَصَلِّ رَبّي عَلى آلٍ لَهُ نُخَبٍ
جَعَلتَ فيهِم لِواءَ البَيتِ وَالحَرَمِ

A požehnej, můj Pane, jeho vyvolené rodině, do níž jsi vložil prapor Posvátného domu a jeho Svatého okrsku.

بيضُ الوُجوهِ وَوَجهُ الدَهرِ ذو حَلَكٍ
شُمُّ الأُنوفِ وَأَنفُ الحادِثاتِ حَمى

Jejich tváře jsou jasné, když je tvář času temná, a jsou vznešení a neústupní, když zuří protivenství.

وَأَهدِ خَيرَ صَلاةٍ مِنكَ أَربَعَةً
في الصَحبِ صُحبَتُهُم مَرعِيَّةُ الحُرَمِ

A uděl nejlepší ze Svých požehnání čtyřem mezi Společníky, jejichž posvátné společenství je ctěno s úctou.

الراكِبينَ إِذا نادى النَبِيُّ بِهِم
ما هالَ مِن جَلَلٍ وَاِشتَدَّ مِن عَمَمِ

Byli to jezdci, kteří odpověděli na volání Proroka ﷺ, když se blížily velké hrůzy a zesilovaly rozsáhlé pohromy.

الصابِرينَ وَنَفسُ الأَرضِ واجِفَةٌ
الضاحِكينَ إِلى الأَخطارِ وَالقُحَمِ

Byli to trpěliví, i když se chvěla sama duše země, a usmívali se tváří v tvář nebezpečím a útrapám.

يا رَبِّ هَبَّت شُعوبٌ مِن مَنِيَّتِها
وَاِستَيقَظَت أُمَمٌ مِن رَقدَةِ العَدَمِ

Ó Pane, národy povstaly ze svého zániku a probudily se ze spánku nicoty.

سَعدٌ وَنَحسٌ وَمُلكٌ أَنتَ مالِكُهُ
تُديلُ مِن نِعَمٍ فيهِ وَمِن نِقَمِ

Štěstí a neštěstí, a panství, které vlastníš jen Ty, v němž střídáš požehnání a útrapy.

رَأى قَضاؤُكَ فينا رَأيَ حِكمَتِهِ
أَكرِم بِوَجهِكَ مِن قاضٍ وَمُنتَقِمِ

Tvůj rozsudek o nás odráží soud Tvé moudrosti; jak slavná je Tvá Tvář jako Soudce a Mstitel!

فَاِلطُف لِأَجلِ رَسولِ العالَمينَ بِنا
وَلا تَزِد قَومَهُ خَسفاً وَلا تُسِمِ

Buď k nám tedy milostivý pro lásku Posla světů ﷺ, a nezvyšuj ponížení jeho lidu ani je neoznačuj hanbou.

يا رَبِّ أَحسَنتَ بَدءَ المُسلِمينَ بِهِ
فَتَمِّمِ الفَضلَ وَاِمنَح حُسنَ مُختَتَمِ

Ó Pane, Ty jsi skrze něj ﷺ zdokonalil počátek muslimů, tak dokonči Svou milost a uděl jim dobrý konec.